Článek
V uplynulém školním roce mělo 16 % žáků ZŠ speciální vzdělávací potřeby. Z toho se 2,5 % dětí vzdělávalo ve speciálních školách a 3 % ve speciálních třídách běžných ZŠ. Mírně se meziročně zvýšil podíl školáků se sociálním znevýhodněním, a to ze dvou na 2,2 %.
Inspekce i další odborníci dlouhodobě poukazují na to, že rodinné zázemí dětí má vliv na jejich vzdělání. Podle některých expertů záleží třeba na tom, zda má rodina dost informací a peněz k zaplacení kurzů, které žáky připravují například na přijímací zkoušky na střední školy.
Jak poznat ty nejnadanější?
V českém vzdělávacím systému se stále nedaří uspokojivě identifikovat žáky nadané a mimořádně nadané, upozornila dále inspekce ve své výroční zprávě.
„Podíl nadaných žáků v základních školách činil ve školním roce 2024/2025 znovu pouhých 0,3 %. Z toho třetinu, stejně jako v předchozím školním roce, představují žáci mimořádně nadaní,“ uvádí se v textu.
V zajištění péče o nadané žáky přímo ve výuce se ale situace zlepšila. Mezi školními roky 2023/2024 a 2024/2025 se podle inspekce například zvýšil podíl hodin, v nichž učitelé uplatňovali individuální přístup.
Školy také podobně jako v předešlém školním roce rozvíjely talent a nadání žáků účastí na soutěžích a olympiádách. Kupříkladu zapojením dětí do projektové výuky posilují školy jejich motivaci, tvořivost a schopnost uplatnit znalosti v praxi.
Nevyužitý potenciál
„Za slabé místo lze považovat skutečnost, že ve čtvrtině škol nejsou nadaní žáci vůbec identifikováni, zůstávají tak ve vzdělávacím systému nerozpoznáni a jejich vzdělávací potenciál není plně využit,“ poznamenala ČŠI, která na tento problém upozorňovala již v minulých letech.
Špatná identifikace nadaných dětí prý často souvisí s nedostatkem metodické podpory a připravenosti pedagogů.
Pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání je podle inspekce zásadní posilovat povědomí o specifikách nadaných dětí. Instituce zároveň uvádí, že je potřeba zpřístupnit nástroje pro jejich rozpoznání.
