Článek
„Dětí s podpůrnými opatřeními, které mohou lidé nazvat inkludovanými, je dnes ve školách přes sto tisíc. Pokud máme víc než deset procent dětí s nějakým podpůrným opatřením, tak si doufám nikdo nemyslí, že to zrušíme,“ řekl Novinkám Plaga, který má brzy opětovně převzít vedení ministerstva školství.
„Co by to reálně znamenalo? Zruším to a pošlu pryč všechny asistenty pedagoga ze školy? Ale děti na základních školách zůstanou, tudíž problém není vyřešený. Nebo vezmu sto tisíc dětí ze systému a vyvedu je do speciálních škol? To je nemyslitelné, protože tam patří jenom malé procento z nich,“ argumentoval.
Data ministerstva školství uvádšjí, že z milionu žáků v základním vzdělávání má speciální vzdělávací potřeby 160 tisíc dětí. Jde tedy přibližně o 16 procent všech žáků na ZŠ. Spektrum jejich „problémů“ je velmi široké – od poruch učení přes tělesné či smyslové postižení až po mimořádné nadání.
Podle organizace PAQ research tvoří více než polovinu žáci s poruchami učení, jako je třeba dyslexie nebo dysgrafie. Druhou největší kategorií jsou poruchy chování, které má identifikované 2,2 procenta žáků běžných tříd. Jde například o děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).
PAQ research uvádí, že ve speciálních třídách a školách je od roku 2017 stabilně okolo 2,9 procenta žáků. Zavedení inkluze a změna financování v roce 2016 přitom nemělo nijak zásadní vliv, k přesunům ze speciálních do běžných škol docházelo postupně už od roku 2005.