Nadaná je v Česku více než desetina dětí. Systém je však ignoruje

„Oproti očekávání jsou naše čísla mnohonásobně větší. U desetiletých a patnáctiletých nacházíme mezi deseti a třinácti procenty nadaných žáků, z toho asi tři procenta mimořádně nadaných. Jde přitom o dolní mez, ve skutečnosti jich pravděpodobně bude více,“ řekla Novinkám spoluautorka studie a ekonomka Alena Bičáková.

České školy nyní mohou nadaného nebo mimořádně nadaného žáka vykázat do oficiálních statistik pouze tehdy, pokud nadání potvrdilo školské poradenské zařízení. Na základních školách v současnosti MŠMT eviduje 3372 takových dětí, z toho 1158 mimořádně nadaných. Česká školní inspekce přitom již dříve odhadovala jejich podíl okolo pěti procent. Podle mezinárodní organizace Mensa, která sleduje inteligenční kvocient, vykazují nadprůměrné IQ, tedy 130 a více, dvě až tři procenta populace.

Studie think-tanku IDEA analyzovala nadané pomocí výsledků mezinárodního testování čtvrťáků TIMSS z roku 2019, kterého se v Česku zúčastnilo asi 4,7 tisíce dětí, a mezinárodního testování patnáctiletých žáků PISA z roku 2018, které podstoupilo sedm tisíc dětí.

Oba zmíněné testy nebyly zaměřené výhradně na nadání, výzkumnice využily části zaměřené na matematické schopnosti a logický úsudek, které nezávisí na znalostech, ale spíše na intelektu. Autorkám přitom pomohlo, že součástí těchto testů byl zároveň dotazník, díky kterému je možné zjistit informace např. o rodinném zázemí dětí.

„Výsledky jsme konzultovaly s týmem psychologů z Masarykovy univerzity v Brně. Ti nám potvrdili, že z testu můžeme rozpoznat takzvané kvantitativní nadání, které se velmi blíží nadání jako takovému,“ vysvětlila Bičáková.

Děti s tímto typem nadání mají výjimečné rozumové schopnosti a velký potenciál v oblasti vědy. Pokud je mohou rozvíjet, mají větší šance na dosažení vysokoškolského vzdělání a následně mohou díky objevům ve výzkumu nebo vývoji nových technologií posouvat hranice lidského vědění.

Autorky mohly díky výsledkům mezinárodních šetření porovnat počet nadaných žáků s dalšími evropskými zeměmi, mezi kterými si Česko vede velmi dobře.

„S našimi deseti až třinácti procenty nadaných jsme v horní třetině evropských států. Co se týče desetiletých dětí, nad námi je Norsko, pobaltské státy a nejvýše je Velká Británie, kde však děti začínají školní docházku už v pěti letech, což může výsledek ovlivnit,“ popsala ekonomka.

Studie jednoznačně ukázala, že oficiální statistiky týkající se počtu nadaných dětí v Česku neodpovídají skutečnosti.

„Česko má opravdu problém s identifikací nadaných, prostě to neumíme. V oficiálních datech nejsou identifikovaní a těžko se jim pak budeme snažit pomáhat v rozvoji jejich talentu,“ uvedla Bičáková.

Problémem podle ní je, že školy tyto žáky zpravidla aktivně nevyhledávají a ti se tak nejenže nedostanou do oficiálních statistik ministerstva školství, ale nedostane se jim ani odpovídající podpory k rozvoji jejich schopností.

„Jakékoliv statistiky nadaných u nás existují jenom na bázi výkazů základních škol a informací pedagogicko-psychologických poraden, žádná reprezentativní data nemáme. Rozpoznání nadání tak závisí na iniciativě rodičů nebo učitelů, což vede k tomu, že se jich identifikuje velmi málo,“ popsala.

„Ideální by bylo zavést jednorázové plošné testování do škol, nestačí jen čekat, kdo z těch žáků přijde do poradny nebo si ho všimnou učitelé,“ navrhuje Bičáková.

K odhalení nadání podle ní může sloužit například diagnostický systém Invenio vyvíjený právě na Masarykově univerzitě, který děti otestuje pomocí počítačové hry.

Plošné testování by navíc umožnilo vyhledat žáky, kterým nejvíce hrozí, že si jejich nadání nikdo nevšimne. Týká se to hlavně dětí rodičů bez vyššího vzdělání a ze sociálně slabších rodin, kterých je přitom mezi nadanými až jedna třetina.

Druhou skupinou, u které nadání zůstává spíše skryté, jsou pak dívky, které podle oficiálních statistik tvoří pouhou čtvrtinu nadaných. Studie však odhalila, že mezi čtvrťáky vykazuje zmíněné nadání 42 procent dívek a mezi patnáctiletými pak téměř polovina.

„Ukazuje se, že data jsou velmi zkreslená a žačky se do výkazů škol dostávají mnohem méně. Jako chlapec máte mnohem vyšší šanci, že vaše nadání někdo rozpozná,“ řekla Bičáková.

„O to větší je škoda, že s nadanými dětmi nic neděláme. Bohužel co se týče vzdělávací politiky a přístupu k jejich rozpoznávání, máme velké mezery. Tyto děti bychom měli vzhledem k jejich potenciálu mnohem více podporovat a zároveň o tom sbírat data, která nám umožní systémová opatření vyhodnocovat,“ zakončila Bičáková.