Článek
Jazykáři to uvedli v otevřeném dopise, který je adresovaný novému ministrovi školství.
Učitelé jazyků z Filozofické fakulty a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (UK) v Praze, zástupci Sdružení učitelů francouzštiny a Sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica a další vyjadřují podporu zachování druhého cizího jazyka jako povinného předmětu už poněkolikáté. Iniciativu jazykářů podpořily i Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzko-česká obchodní komora či Česko-německý fond budoucnosti.
Výuka druhého cizího jazyka je od roku 2013 povinná plošně v osmé a deváté třídě. Expertní panel MŠMT v březnu 2022 navrhl, aby si ho žáci mohli volit dobrovolně. Podle Jana Jiterského z ministerstva by školy měly nově výuku druhého cizího jazyka nabízet žákům, kteří o ni budou mít zájem.
Druhý cizí jazyk je zásadní pro rozvoj žáků i země, tvrdí odbornice
Nyní vznikají nové učební programy pro školáky (revize tzv. rámcových vzdělávacích programů, RVP), v nichž se počítá se zrušením povinnosti učit se druhý cizí jazyk.
Zvětšování nerovností?
Podle odborníků na jazykové vzdělávání, kteří se proti zrušení výuky jazyka vymezují, ale může taková změna znamenat zvětšování nerovností ve vzdělávání mezi kraji i jednotlivými žáky. Výuka druhého cizího jazyka může podle nich po přijetí návrhu resortu v mnohých školách v regionech se strukturálními problémy, jako jsou Ústecký a Karlovarský kraj, zcela zaniknout.
Právě v těchto regionech přitom podle jazykářů může být znalost němčiny, která se obvykle nyní ve školách vyučuje jako druhý cizí jazyk, zásadní pro uplatnění na trhu práce.
Zrušení povinného cizího jazyka podle kritiků tohoto kroku bude znamenat mrhání potenciálem dětí a může způsobit nedostupnost výuky jiných jazyků než angličtiny na školách na venkově.
Expertům se nelíbí změny u hudební a výtvarné výchovy. Pozastavili spolupráci na úpravách učiva
Jeden z autorů otevřeného dopisu vedoucí katedry francouzštiny na Pedagogické fakultě UK Tomáš Klinka už dříve sdělil, že zrušení povinnosti druhého cizího jazyka může znamenat masivní úbytek žáků, kteří se ho budou učit. Poukázal na to, že před rokem 2013 ho mělo zapsaný 110 tisíc žáků a po zavedení povinnosti jejich počet vzrostl na 330 tisíc.
Podobu revize učiva – tedy RVP – nyní připravují odborníci v Národním pedagogickém institutu (NPI). Podle MŠMT má být nový vzdělávací program pro žáky v 1. a 6. ročníku ZŠ povinný od září 2025 a ve všech třídách se podle něj bude učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.
Institut pomůže školám se zavedením nové informatiky
Bek je ministrem školství od 4. května, kdy nahradil stranického kolegu Vladimíra Balaše. Ten rezignoval ze zdravotních důvodů. Bek se do funkce přesunul z pozice ministra pro evropské záležitosti.
Své priority ve školství chce podrobněji představit veřejnosti 16. května, do konce června pak plánuje předložit návrh strategických kroků. Při nástupu sdělil, že je potřeba postupovat v úpravách učebních programů a uklidnit situaci mezi odbornou veřejností.
Bek chce rychle navýšit kapacity škol
