Jaké jsou šance dostat se na vysokou školu

Loni bylo přijato 63,3 procenta těch, kteří přišli k přijímacím zkouškám, v roce 2003/2004 64,93 procenta. Právo o tom informoval Ústav pro informace ve vzdělávání.

V absolutních číslech přitom vzaly vysoké školy celkově více studentů - loni to bylo 75 600, tedy o šest tisíc více než v roce 2003. Vzhledem k tomu, že někomu se podařilo dostat na více škol, tak se v roce 2004/2005 ke studiu skutečně zapsalo téměř 72 200 posluchačů. Zájem o studium na vysokých školách však narůstá stále větším tempem, než jsou VŠ schopné zvládnout. Loni k přijímačkám přišlo 119,5 tisíce lidí, tedy o 12,3 tisíce více než v roce 2003, kdy to bylo 107,2 tisíce. V roce 2002 zkoušelo u přijímacích řízení štěstí 98 tisíc zájemců.

Univerzita Karlova v Praze je sice největší vysokou školou v Česku, ale loni k jejím přijímacím zkouškám přišlo celkově o šest tisíc uchazečů méně než na brněnskou Masarykovu univerzitu. Ta svůj náskok před UK v Praze z hlediska zájmu zvyšuje. V roce 2003 činil tento rozdíl jen tři tisíce lidí. Šance na přijetí na Univerzitě Karlově v Praze vzrostly z 38 procent na 39,6 procenta. Hlásilo se sem 23 600 uchazečů a přijato bylo 9368. O Masarykovu univerzitu v Brně je z hlediska počtu uchazečů ze všech našich VŠ vůbec největší zájem. Sítem přijímacího řízení se zde snažilo loni projít 29 700 lidí a uspělo 9288. Šance na přijetí za všechny fakulty MU klesly z 35 procent na 31,3 procenta.

Největší zájem mezi právnickými fakultami není o pražskou UK, jak se někteří mylně domnívají. Sem se hlásilo 3968 a přijato bylo 723. O Právnickou fakultu MU se však ucházelo 7658 lidí a škola přijala 857 studentů. Zatímco šance na přijetí na pražských právech byla 18,2 procenta, na brněnských činila pouze 11,2 procent.

Na Filozofické fakultě UK stoupla šance na přijetí z 21 procent na 28,5 procenta. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity byla 40procentní.

Počet soukromých vysokých škol vzrostl z 28 na 35. Na většině z nich je tradičně 90 až 100 procentní šance na přijetí. Kromě výjimek berou každého, kdo zaplatí školné a splňuje alespoň minimální předpoklady.

Zcela bez přijímacích zkoušek berou v akademickém roce 2005/2006 například na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Bude-li přihlášených více než činí kapacita, rozhodne o pořadí uchazečů průměr z matematiky a chemie na střední škole. Přijímačky nejsou potřeba ani na některých oborech Českého vysokého učení technického v Praze.

Obecně největší šance jsou na všech technikách. Oproti humanitním směrům je však mnohem obtížnější studium dokončit a přijde také na výrazně více peněz za nutné pomůcky.

Přijímací zkoušky nebude nutné také skládat v oborech český jazyk, biologie, přírodopis a pěstitelství, chemie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Šance na přijetí výrazně zvyšují přípravné kursy. Podle vzdělávací agentury Tutor bylo loni z 211 účastníků kursu se zaměřením na Filozofickou fakultu UK přijato 82, což je téměř 40 procentní úspěšnost proti 20 procentům za celou fakultu. V případě Právnické fakulty UK to bylo 56 ze 133, tedy 50 % úspěšnost proti 19 % celofakultního průměru.

Kursy organizují vysoké školy nebo vzdělávací agentury. Dlouhodobé běží již od září, října a listopadu, na kratší se lze přihlásit ještě v lednu, únoru i březnu. Lektory bývají pedagogové daných fakult vysokých škol. Studenti za přípravné kursy na veřejných vysokých školách zaplatí od několika stovek až po čtyři tisíce korun. Záleží na délce kursu a počtu lekcí. Agentury přitom bývají dražší.