Článek
Pozůstatky komplexu se nacházejí v blízkosti dnešního města Nausa na území starověké Miezy. Tuto oblast spojují s Alexandrovým vzděláváním již antické prameny. Plútarchos například ve svém díle píše, že makedonský král Filip II. pověřil filozofa Aristotela výchovou svého syna Alexandra a poskytl mu k tomu zázemí v Mieze.
Podle řeckého ministerstva kultury se nyní v rámci archeologického výzkumu podařilo tuto školu konečně najít. S tímto závěrem souhlasí i historička Jeanne Reamesová z University of Nebraska at Omaha. „Všechny důkazy naznačují, že jde o školu, kterou Filip poskytl Aristotelovi, aby zde vyučoval mladého Alexandra a jeho vrstevníky,“ potvrdila pro Live Science.
Rozvoj ducha i těla
Ovšem nešlo o školu, jak ji známe dnes, tedy tvořenou primárně učebnami. Archeologové identifikovali nejen „didaskaleion“, tedy prostor určený k výuce a studiu, ale také „palestru“, místo sloužící k tělesnému výcviku. Součástí areálu byly též kolonády a krytá běžecká dráha dlouhá přibližně 200 metrů.
V učebnách se dochovaly kamenné lavice, které nabízejí neobvykle konkrétní představu o prostředí, v němž byli ve 4. století př. n. l. vychováváni mladí lidé z okruhu makedonského dvora. Jejich vzdělávání nezahrnovalo pouze filozofii, rétoriku či přírodní vědy. Mladí aristokraté si zde osvojovali také společenské zvyklosti a dovednosti potřebné pro život u dvora.
Historička Elizabeth Baynhamová z University of Newcastle v Austrálii vysvětlila, že kvůli hrozbě atentátů byla škola umístěna v bezpečné vzdálenosti od starověkého makedonského hlavního města Pelly. Dostatečně daleko na to, aby měl Alexandr případně možnost uprchnout, pokud by byl jeho otec zavražděn.
Mozaiky jako z královského paláce
Jedním z nejvýraznějších objevů je více než 160 m2 velký blok s předsíní a dvojicí tzv. andrónů neboli hodovních místností určených mužům. V obou místnostech se dochovaly mozaikové podlahy a vyvýšené plochy, na nichž původně stála lehátka používaná při hostinách.
Zpracování mozaik podle archeologů nápadně připomíná výzdobu paláce v Aigai, dnešní Vergině, který byl sídlem krále Filipa II. I to naznačuje, že komplex byl zřejmě úzce spojen s královským dvorem.
V komplexu se dochovaly též honosné starověké mozaiky.
Vedle monumentálních staveb archeologové nacházejí také předměty každodenní potřeby. Patří mezi ně mince, keramika či čtyři bronzové nástroje používané k psaní na voskové tabulky. Komu patřily, zjistit nelze. Samotná možnost, že jeden z nich mohl používat Alexander Veliký, ale přirozeně přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti.
Archeologické práce pokračují
Systematické vykopávky lokality začaly v roce 2024 a výzkum stále pokračuje. Část komplexu byla známa již dříve, teprve současné práce ale umožňují archeologům skládat dohromady jeho celkovou podobu a funkci. „Krok za krokem, vrstvu po vrstvě odhaluje Mieza svá tajemství. A tohle je teprve začátek,“ uvedla vedoucí výzkumu Angeliki Kottaridiová pro Greek City Times.
Pokračující vykopávky by tak v blízké budoucnosti mohly přinést nejen další důkazy pro spojení areálu s Aristotelem, ale také dosud neznámé informace o tom, jak byla vychovávána generace, která se zanedlouho pod Alexandrovým vedením dostala z Řecka až do Egypta, Persie a Indie.
Aristoteles a Alexandr Veliký
Aristoteles (384–322 př. n. l.) – řecký filozof a jeden z nejvýznamnějších myslitelů antiky. Narodil se ve Stageiře na severu Řecka a později studoval v Platónově Akademii v Athénách. Zabýval se filozofií, logikou, politikou, etikou, přírodními vědami i rétorikou.
Kolem roku 343 př. n. l. jej makedonský král Filip II. pověřil vzděláváním svého syna Alexandra a dalších mladých aristokratů. Jejich vztah se stal jedním z nejznámějších příkladů spojení filozofie a politické moci v dějinách.
Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) – syn krále Filipa II. se stal králem Makedonie v roce 336 př. n. l. Během následujících let vytvořil rozsáhlou říši sahající od Řecka a Egypta přes Persii až k území dnešního Pákistánu a Indie.
Archeologické naleziště Mieza, kde byly pozůstatky školy objeveny.
