Stoupající hladina moří boří domy. Egyptská Alexandrie čelí nové hrozbě

Egyptská Alexandrie prožila ve své historii těžké zkoušky, od drancování křižáky přes bombardování Brity až po velké tsunami, z nichž jedna stála i za potopením majáku na ostrově Faros, jednoho ze sedmi divů světa. V současné době čelí novému a méně nápadnému nepříteli, který proniká do jejích základů.

Alexandrie patří vedle Benátek, Miami, Lagosu nebo Jakarty mezi města, kterým hrozí částečný zánik v důsledku narůstající hladiny světových moří. Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) hrozí, že při současném tempu by bez odpovídajících preventivních opatření do roku 2100 mohly být tisíce kilometrů nilské delty zcela zatopeny.

Nový výzkum ukázal, že kombinace zvyšující se hladiny oteplujícího se Středozemního moře, poklesu půdy a pobřežní eroze vede k dramatickému nárůstu zřícení budov. Vědci na základě dat vládních zpráv, zpravodajských archivů a prohlášení soukromých stavebních společností zjistili, že počet zřícených budov se za poslední desetiletí zvýšil z přibližně jedné ročně na neuvěřitelných 40 ročně.

Ze satelitních snímků je zřejmé, že pobřeží Alexandrie se neustále posouvá do vnitrozemí, a to o jednotky metrů ročně. Tím stále častěji prosakuje mořská voda písčitým podložím, zvedá se hladina podzemních vod a ty narušují půdu pod základy pobřežních budov. Alexandrie tak trpí erozí podloží, což vede ke kolapsu budov.

„Budovy v Alexandrii podléhají erozi zezdola nahoru. Situace je alarmující. Mnoho lidí si myslí, že klimatické změny jsou něco, co se stane v budoucnosti a nemusíme si s nimi dělat starosti, jenže ve skutečnosti se dějí právě teď a tady,“ uvedl pro Reuters spoluautor studie Essam Heggy.

Vědci varují, že dalších asi 7000 budov tvořící přibližně dvě procenta bytového fondu je aktuálně v ohrožení zřícením. Často se jedná o historické stavby staré několik staletí, které přežily mnohé katastrofické události minulosti. Tento boj však pravděpodobně prohrají.

Problémem egyptské Alexandrie je přitom zároveň také stále se zvyšující počet obyvatel. Jen za posledních dvacet pět let se téměř zdvojnásobil na zhruba 5,8 milionu. Ceny nemovitostí i přes všechna rizika neustále rostou. Místní si však uvědomují, že je situace neudržitelná.

„Neuplyne den, aby nedošlo k částečnému nebo úplnému zhroucení alespoň jedné ze stávajících starých budov, na které byl vydán demoliční výměr,“ popsal aktuální situaci egyptský předseda vlády Mustafa Madbúlí.

Autoři studie ale přišli s možným řešením, které by pomohlo situaci efektivně zlepšit. Navrhli podél alexandrijského pobřeží vytvořit písečné duny a vegetační bariéry, které by blokovaly mořskou vodu a zabránily jejímu pronikání pod budovy.

„Tento udržitelný a nákladově efektivní přístup by bylo možné uplatnit v mnoha pobřežních hustě urbanizovaných oblastech po celém světě,“ uvedl spoluautor studie Steffen Nijhuis.

Alexandrie není zdaleka jedinou oblasti, která čelí hrozbě zvyšování hladiny světových moří. Středozemní moře sice patří mezi nejrizikovější oblasti, protože jeho teplota stoupá nejrychleji v důsledku jeho relativní mělkosti a probíhající klimatické změny, která je v této oblasti obzvláště rychlá, ale v ohrožení jsou i další regiony po celém světě.

„Naše studie zpochybňuje mylnou představu, že se budeme muset začít obávat, až když hladina moře stoupne o metr. Ukazuje, že pobřeží na celém světě, zejména pobřeží Středozemního moře, se již nyní mění a způsobuje bezprecedentní kolapsy budov,“ dodal Heggy.

Situace v Alexandrii je tak varováním nejen pro Egypt, ale i pro další pobřežní metropole, které čelí podobnému osudu. Klíčová je včasná reakce a účinná spolupráce mezi odborníky a politiky na realizaci adaptačních opatření.