Vědkyně z ČZU: Genetická detekce původu luskounů pomůže v boji s jejich ilegálním obchodem

Aktuální studie zabývající se luskounem bělobřichým (Phataginus tricuspis) byla publikována 14. prosince.

Ilegální obchod se zvířaty a jejich produkty velkou měrou přispívá k celosvětovému poklesu biodiverzity. Jeho obrat se odhaduje na stovky miliard korun ročně.

Za nejvíce pašovanou skupinu savců se v současnosti považují právě luskouni, hmyzožravý řád savců s tělem pokrytým velkými rohovitými šupinami. Ročně se kvůli obchodu s jejich šupinami uloví stovky tisíc jedinců, což představuje tuny pašovaných šupin. Z celkových 3000 zadržených zásilek od roku 1981 skoro třetina obsahovala šupiny afrických druhů. Obnáší to takřka milion ulovených luskounů. Nejčastěji zásilky mířily na asijský trh.

„Není tajemstvím, že silný čínský trh vytváří velkou poptávku po surovinách pro tradiční čínskou medicínu, která často obsahuje produkty z živočichů. Prvním krokem k boji s nelegálními aktivitami je porozumění celému řetězci,“ stojí v tiskové zprávě, kterou Novinkám poskytla mluvčí ČZU Karla Mráčková.

„Pašovaná zvířata obvykle nemívají původ v místě, kde byla zabavena či odkud byla transportována. Nicméně toto přesné určení původu je zásadní zejména pro ochranu přírody a pro následné právní kroky. Identifikace center neboli tzv. hotspotů pytláctví je extrémně důležitá v boji proti němu i proti následnému pašování,“ zdůraznila Barbora Černá Bolfíková.

Zmíněný nedávno zveřejněný výzkum se zaměřoval na luskouna bělobřichého, který obývá rozsáhlou oblast v Africe – od Guiney až po Angolu. Pro jednoznačné určení původu pašovaných luskounů bylo nutné použít genetické metody.

Bylo třeba vytvořit srovnávací databázi, která by obsahovala vzorky z co nejvíce oblastí výskytu druhu. To se podařilo jen díky spolupráci pod vedením vědců z Kalifornské univerzity, na mezinárodním výzkumu se podílely i české vědkyně.

Genetické vzorky odebrala v Kongu-Brazzaville doktorandka Markéta Swiacká v rámci práce, která se orientuje na místní komunity a zjišťuje od nich informace týkající se tří zde žijících druhů luskounů.

Vyhodnocení populačních parametrů z těchto vzorků má na starost doktorandka Iva Bernáthová pod vedením dr. Černé Bolfíkové.

„Díky tzv. genetické mapě založené na 96 jednonukleotidových polymorfismech se podařilo geograficky dotrasovat 32 zásilek, které představovaly přes 100 tisíc ulovených luskounů. Jako země původu bývá až v 95 procentech všech zachycených zásilek označena Nigérie,“ sdělila Bernáthová.

Ve studii se nicméně podařilo prokázat, že šupiny zachycené v Nigérii pocházely z této země pouze ze čtyř procent. Nejčastěji byly z jižního Kamerunu, Rovníkové Guiney a Gabonu nebo ze západního Kamerunu. Nigérie však tvoří obchodní centrum, kde se šupiny shromažďují a poté jsou odesílány do Vietnamu, Hongkongu a Číny.

Podrobné znalosti celého řetězce ilegálního obchodu s luskouny jsou podle studie zásadní pro jeho přerušení. Z dat je ale zároveň patrné, že se lov a obchod s luskouny přesouvá ze západních částí Afriky do centrálních oblastí. I v budoucnosti se tak centra pytláctví a jejich trasy mohou měnit.

Proto jsou data pocházející z Konga-Brazzaville tak důležitá. „Je potřeba dané oblasti a zásilky začít důkladně monitorovat pro účelnou ochranu všech druhů luskounů,“ dodala Swiacká.