Článek
Průzkumná minisonda nejprve zaznamenala rozsáhlou podzemní kryptu v hlavní lodi kostela, kde detailně zdokumentovala zbytky románského zdiva. Do lomené chodby vedoucí dále jižním směrem se však podařilo pouze nahlédnout.
„Teprve nedávno pak proběhl její detailní průzkum spolu s průzkumem další hrobky nacházející se na jejím druhém konci. V ní se podařilo zdokumentovat větší množství pohřbů včetně dvou luxusních cínových sarkofágů ze 16. století,“ informoval Novinky mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Vědci jsou přesvědčeni, že v jedné ze dvou těchto schrán byl k poslednímu odpočinku uložen Stanislav Pavlovský, který byl v letech 1579 až 1598 olomouckým biskupem, ve druhé pak jeho otec.
Napovídá tomu i fakt, že podle historických zpráv a starých kartografických dokumentů spojovala dlouhá podzemní chodba právě kryptu s hrobkou Pavlovských pod boční kaplí sv. Stanislava.
Cínové rakve byly bohatě zdobené.
Obě cínové rakve jsou podle odborníků výjimečnými doklady uměleckořemeslné práce ze 16. století. „Bohatě reliéfně, ale i rytím a tepáním zdobené truhly snesou srovnání jen s několika málo podobnými objekty, které známe z českého prostředí. Ukazují na vysoké společenské postavení pohřbených,“ poznamenal Gračka.
Dobrý stav hrobky je překvapením
Podle vedoucí výzkumu, historičky umění a kurátorky Muzea umění v Olomouci Simony Jemelkové je fakt, že hrobka biskupa Stanislava Pavlovského stále existuje a je v relativně dobrém stavu, velkým překvapením. Nepotvrzené historické prameny totiž naznačovaly, že mohla být v minulosti destruována, zasypána, nebo dokonce zalita betonem.
V kryptě pod hlavní lodí je podle Jemelkové uloženo větší množství novověkých pohřbů v polorozpadlých dřevěných rakvích. V některých případech se podařilo zdokumentovat i části osobní výbavy zemřelých.
Jedním z nejvýznamnějších poznatků průzkumu bylo potvrzení existence románského kvádříkového zdiva v severozápadním rohu centrální krypty, podzemní místnosti o rozloze přes 40 metrů čtverečních.
„Znamená to, že až sem musela zasahovat původní románská krypta staršího kostela (románského předchůdce dnešní katedrály), nebo se může jednat o relikt původní pohřební komory knížecí rodiny z Olomouce (tzv. olomouckých Přemyslovců). Z historických pramenů je totiž známa lokalizace přemyslovské hrobky, pochováni byli uprostřed chrámu, což by na pozici románského zdiva v dnešní velké kryptě odpovídalo,“ konstatovala Jemelková.
Na průzkumu nepřístupného podzemí katedrály sv. Václava v Olomouci dlouhodobě spolupracují Muzeum umění Olomouc, společnost Naše historie a Arcibiskupství olomoucké.
Primárním účelem je ověření technického stavu podzemí chrámu z hlediska statických poměrů, rizika zatopení spodní vodou či zasažení biologickými depozity, jako jsou například dřevokazné houby. „Jedná se tedy o eliminaci nebezpečí negativních projevů neznámého podzemí na povrchu,“ doplnil geoinformatik Jiří Šindelář.
