Článek
Villa Poppaea je luxusní rezidence z poloviny 1. století př. n. l., která se nachází v dnešním Torre Annunziata asi tři kilometry západně od Pompejí. V antice byla součástí přímořského letoviska pro bohatou římskou elitu známého jako Oplontis.
Domov Neronovy manželky
Komplex měl honosnou výzdobu, termální lázně i působivé zahrady a nabízel panoramatický výhled na Neapolský záliv. Kolem poloviny 1. století n. l. byl rozšířen o bazén, apartmány pro hosty a další místnosti.
Podle nápisů nalezených na amforách a dalších artefaktech se archeologové domnívají, že vila byla majetkem Poppaey Sabiny, druhé manželky císaře Nerona, nebo její rodiny. Pravděpodobně sloužila jako letní sídlo určené k přijímání hostů a pořádání slavnostních akcí.
Během rekonstrukce v roce 79 n. l. ji erupce Vesuvu pohřbila pod vrstvu sopečného popela. Právě díky tomu se vila zachovala ve výjimečně dobrém stavu. Archeolog Giuseppe Scarpati pro web Ancient Origins navíc uvedl, že dosud bylo odkryto pouze 50 až 60 % objektu.
Pávi a divadelní masky
K novým objevům došlo v jedné z bohatě zdobených místností vily, známé jako Salone della Maschera e del Pavone neboli Sál masky a páva. Odborníci zde během odstraňování vrstev popela odhalili několik dalších fresek.
Jednou z nich je pávice, která tvoří protějšek k již dříve objevenému pávovi. Tyto symetricky uspořádané obrazy dokládají promyšlenou dekorativní koncepci prostoru. Pávi byli v římské ikonografii spojováni s Juno, ochránkyní žen a bohyní rodiny a mateřství, a symbolizovali bohatství a prestiž majitelů.
Nově odhalená freska pávice ve Villa Poppaea
Dále byla odkryta freska související s atellánskou fraškou, druhem improvizované komedie, která byla ve starověkém Římě velmi oblíbená. Na malbě je zachycen Pappus, postava představující stereotyp starého, naivního a lakomého muže, který se stává terčem posměchu. Tento komediální motiv silně kontrastuje s dalšími freskami v místnosti, jež pocházejí z římských tragédií.
Analýza barev odhalila přítomnost vzácných pigmentů, včetně jasně červené rumělky, známé jako pompejská červeň, a egyptské modři. Tyto drahé a málo dostupné pigmenty jsou podle portálu Phys nejen důkazem bohatství a obchodních kontaktů majitelů vily, ale také svědectvím o dovednostech tehdejších řemeslníků.
Kdo byla Poppaea Sabina?
Poppaea Sabina se narodila kolem roku 30 n. l. do bohaté a vlivné rodiny. Už v mládí byla známá svou krásou i společenskými ambicemi.
Nejprve se provdala za politika Rufria Crispina, později za Marka Salvia Otha, který byl Neronovým přítelem. Právě díky tomuto sňatku se s císařem seznámila a brzy se stala jeho milenkou.
Starověcí historici ji často popisují jako manipulativní a intrikánskou ženu, která měla výrazný vliv na Neronova rozhodnutí. Podle některých pramenů ho dokonce přiměla, aby se zbavil své matky Agrippiny i první manželky Octavie.
V roce 62 n. l. se stala Neronovou druhou manželkou a římskou císařovnou. O rok později porodila dceru, která ale zemřela jen několik měsíců po narození.
Poppaea Sabina zemřela roku 65 n. l., když byla znovu těhotná. Podle nejčastěji uváděné verze se tak stalo po hádce s Neronem, který ji v záchvatu hněvu kopl do břicha.
Čtyři nové místnosti
Archeologické práce vedly také k identifikaci čtyř nových místností, což zvýšilo celkový počet známých prostor na 103. Výzkum přinesl i zajímavý nález v zahradě vily.
Pomocí techniky sádrových odlitků byly odhaleny otisky stromů, pravděpodobně olivovníků, které kdysi zahradu zdobily. Zachovaly se v původní poloze a byly vysazeny v ornamentálním uspořádání, které se podobá nálezům z Pompejí.
Prohlídky pro veřejnost
Nové objevy ve Villa Poppaea představují most mezi minulostí a současností, který nám umožňuje lépe si představit život římské elity i tehdejší estetické cítění. Od 12. února mohou navíc návštěvníci každý čtvrtek sledovat archeologické práce přímo na místě.
V doprovodu pracovníků archeologického parku se totiž skupiny o maximálním počtu deseti osob mohou účastnit speciálních prohlídek. Jde o jedinečnou příležitost vidět nejen nově objevené fresky, ale i realitu náročné práce, jejímž cílem je zachování tohoto unikátního kulturního dědictví.
