V poušti Gobi identifikovali nejstaršího dinosaura s „helmou“

Podle nové studie žil tento dinosaurus před 108 až 115 miliony lety. To znamená, že dinosauři s „helmou“, známí odborně jako pachycephalosauři, se vyvinuli mnohem dříve, než si paleontologové mysleli. Objev posouvá jejich původ o celých 15 milionů let zpět.

A není to jen o stáří: fosilie patří k nejkompletnějším, jaké kdy byly u tohoto typu dinosaurů nalezeny. Podle odborné studie z časopisu Nature, online publikované minulý týden, se zachovala více než polovina kostry včetně lebky, ocasu, končetin, a dokonce i gastrolitů, tedy kamínků, které dinosauři měli v žaludku, aby si pomohli trávit rostlinnou potravu.

Je zajímavé, že i když šlo o mladého jedince, kopule na jeho lebce byla už plně vyvinutá. To vědcům napovídá, že tato zvláštní „přilba“ měla význam už v raném věku.

„Podle převládajícího názoru sloužily kostěné kopule především k sociálnímu a rozmnožovacímu chování. Nesloužily ani jako obrana proti predátorům, ani k regulaci tělesné teploty, ale s největší pravděpodobností k předvádění se a soupeření o partnerky,“ vysvětlila podle agentury Reuters paleontoložka Lindsay Zannová ze Státní univerzity Severní Karolíny a Muzea přírodních věd Severní Karolíny v USA, hlavní autorka studie.

Na studii se podíleli experti působící v Mongolsku, Japonsku, Spojených státech, Kanadě i Jihoafrické republice.

Vědci zdůrazňují, že takto dobře zachovaná fosilie je u pachycephalosaurů obrovskou vzácností. Většinou se nacházejí jen části lebek, a proto je těžké představit si celý vzhled a životní styl těchto zvířat.

Zavacephale rinpoche proto nabízí zcela nový pohled, od stavby těla přes pohyb až po trávení. Objev šlach v ocase například ukazuje, že mohl mít specifický způsob, jak udržoval rovnováhu, zatímco gastrolity přinášejí důkaz, že šlo skutečně o býložravce.

Název Zavacephale vznikl podle serveru Live Science spojením tibetského slova zava, tedy kořen či původ, a řeckého základu cephal, znamenajícího hlava. Druhové jméno rinpoche v tibetštině znamená vzácný a odkazuje na samotný způsob nálezu: lebka vyčnívala ze skalního útesu jako lesklý drahokam.

Nález má význam i z širší perspektivy. V době rané křídy nebyla dnešní poušť Gobi vyprahlá krajina, jak ji známe dnes, ale zelená oblast s říčními nivami, kde vedle sebe žila celá řada dinosaurů.

Přítomnost malého pachycephalosaurida vedle dalších býložravců ukazuje, že ekosystém byl tehdy rozmanitý a složitý. Evoluce tu už dávno experimentovala s nejrůznějšími tvary a přizpůsobeními a kostěná kopule na hlavě byla jedním z těch nejzajímavějších.

Objev Zavacephale rinpoche tak není jen příběhem jedné zkameněliny, ale i připomínkou toho, že země stále ukrývá tajemství, která dokážou přepsat učebnice. A možná i tím, že každý kousek skály může skrývat klíč k pochopení dávné minulosti života na Zemi.