V Brazílii objevili 230 milionů let starého plaza s papouščím zobákem

Zkamenělé pozůstatky, na jejichž základě byl druh popsán, byly objeveny již v roce 2020 v oblasti města Agudo ve státě Rio Grande do Sul. Výzkum vedl paleontolog Rodrigo Temp Müller spolu se studentkou Jeung Hee Schiefelbeinovou. Klíčovým nálezem byla lebka, jejíž detailní analýza umožnila určit, že jde o dosud neznámý druh.

Agentura Reuters tento měsíc zprostředkovala videozáběry na základě nového výzkumu.

Jedním z nejvýraznějších znaků tohoto plaza byl jeho „zobák“, který nápadně připomínal zobák papouška. Tento specializovaný tvar čelistí pravděpodobně sloužil k efektivnímu zpracování rostlinné potravy, například k překousnutí rostlin nebo vyhrabávání kořenů. Isodapedon varzealis byl čtyřnohý býložravec, který dorůstal délky přibližně 1,2 až 1,5 metru.

Příprava fosilie byla časově náročná a zabrala více než šest měsíců. Vědci museli opatrně odstranit okolní horninu, zejména v oblasti zubů, kde se nacházejí klíčové znaky pro taxonomické určení druhu. Právě detailní struktura chrupu sehrála zásadní roli při potvrzení, že se jedná o nový druh.

Objev má širší význam pro pochopení vývoje života v období triasu. Rhynchosauři patřili mezi dominantní býložravce své doby a jejich fosilie jsou důležité také jako tzv. indexové zkameněliny, které pomáhají vědcům datovat horninové vrstvy.

Nález druhu Isodapedon varzealis zvyšuje počet známých druhů této skupiny z brazilského triasu na šest, což naznačuje, že zde dosáhli značné druhové rozmanitosti.

Zajímavým aspektem nové odborné studie je i srovnání s podobnými fosiliemi nalezenými ve Skotsku. Analýza ukázala výrazné příbuzenské vztahy mezi těmito vzdálenými populacemi.

Vědci tento fakt vysvětlují existencí superkontinentu Pangea, který spojoval dnešní kontinenty a umožňoval živočichům volně se šířit bez oceánských bariér.

Objev tak přináší nejen nový druh do rodokmenu pravěkých plazů, ale také důležité poznatky o vývoji ekosystémů v době, kdy se na Zemi začínali objevovat první dinosauři.