Hlavní obsah

Obohatili se, šije Vojenská policie do sbírky na drony. Nesmysl a hluboká urážka, brání se aktéři

Vojenská policie už víc než rok zatím bez obvinění prověřuje veřejnou sbírku na drony pro Ukrajinu, kterou na konci roku 2023 spustila Skupina D. Důvodem je podezření, zda sbírka nevznikla proto, aby se na ní její aktéři obohatili a dárci se stali obětí podvodu. Mezi spolkem a firmou, která drony dodávala, podle Vojenské policie existuje výrazná personální a ekonomická provázanost. Dotčení ale trvají na tom, že je to nesmysl.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Jan Veverka na tiskové konferenci loni 16. prosince po razii Vojenské policie. V pozadí advokát Jiří Nenutil

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Jan Veverka, označený Vojenskou policií za hlavní figuru, se ohradil proti tvrzení o obohacování na válce na Ukrajině, považuje to za hlubokou urážku.
  • Sbírka na drony vznikla po neúspěšném pokusu o spolupráci s platformou Dárek pro Putina, proto Veverka založil neziskovou organizaci Skupina D.
  • Veverkova firma poskytla obchodní půjčku společnosti Koptery, pozdější FPV Space, na nákup komponentů a rozvoj, úroky šly jako dar na účet Skupiny D.
Článek

„Tvrzení, že bych se měl obohacovat na válce na Ukrajině, mě hluboce uráží,“ konstatoval Jan Veverka. Toho Vojenská policie označuje za hlavní figuru, protože stál nejen u vzniku Skupiny D, ale půjčil peníze na rozšíření i firmě, která pro ni pak dodávala drony Nemesis na Ukrajinu.

Jde o investora a veterána z bojových misí v Afghánistánu a Mali, kam se dostal jako příslušník v aktivní záloze v rámci operací speciálních sil české armády.

Idea uspořádat sbírku ho napadla ještě předtím, než s hercem Ondřejem Vetchým a bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým založili v prosinci 2023 dobrovolnický spolek Skupina D. Díky svým zkušenostem a kontaktům se v té době snažil hledat, jak napřímo pomoci Ukrajině.

Původně se sbírka měla pořádat pod tehdy již fungující dárcovskou platformou Dárek pro Putina, stejně jako úspěšná sbírka na deset tun plastické trhaviny. Jenže ten řešil přednostně jiné projekty.

„Tehdy jsme měli od začátku roku od Ukrajinců obrovskou poptávku na drony s tím, jak raketově rostl jejich význam,“ přiblížil atmosféru před třemi lety Veverka. Dárek pro Putina se ale věnoval jiným kampaním. Čas je tlačil, a proto začal celou sbírku na drony chystat sám.

Oslovil i další aktéry. „Záměrem bylo dodat kolegovi Ondráčkovi (Martin, spoluzakladatel Dárku pro Putina – pozn. red.) sbírku plně připravenou k publikaci,“ pokračoval.

Jenže koncem roku 2023 se dozvěděl, že kampaň na jejich platformě bude možné spustit nejdřív za dva měsíce. „Protože situace na Ukrajině byla kritická, rozhodli jsme se nečekat a založit vlastní neziskovou organizaci, která spustí veřejnou sbírku na drony,“ vysvětlil.

Půjčka na rozjezd

Tak vznikl spolek Skupina D. Jejím čestným předsedou je náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, podpořil jej i náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radek Hasala a bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn.

Ve stejný den, tedy 13. prosince 2023, podle zápisu v obchodním rejstříku vznikla i společnost Koptery s.r.o., která se stala dodavatelem Skupiny D.

Její majitelkou byla v té době Jana Hrubá, partnerka vojenského zpravodajce Davida Špačka, kterého Veverka podle svých slov poznal v roce 2023 během svých cest na Ukrajinu, a to jako odborníka na FPV drony a nejlepšího českého pilota FPV dronů. „Byl mi doporučen lidmi z bezpečnostních složek České republiky,“ podotkl Veverka.

Vojenská policie dokládá ekonomickou provázanost tím, že Veverka Hrubé poskytl deset milionů korun. „Moje společnost poskytla paní Hrubé standardní obchodní půjčku s běžným úrokem a delší dobou splatnosti určenou na prvotní nákup komponentů pro FPV drony a na rozvoj společnosti s ručením omezeným,“ sdělil.

„Důvod byl jednoduchý, paní Hrubá do té doby provozovala projekt koptery.cz (e-shop s komponenty na drony – pozn. red.) jako fyzická osoba. Pro mě i pro vznikající neziskovou organizaci bylo zásadní, aby dodávky zajišťoval odborně způsobilý a současně transparentní subjekt s jasně vymezenou právní a účetní odpovědností,“ pokračoval.

Teprve až o tři měsíce později do firmy přistoupil bývalý vojenský policista Zdeněk Poul.

Převzal pohledávku od Veverkovy firmy a za to získal půlku společnosti. Teprve s ním se přejmenovala na FPV Space. Poul zatím splatil zhruba polovinu. Úroky z půjčky přitom nekončily u Veverky, ale jako dar na účtu Skupiny D.

„Protože bych si nikdy nedovolil hradit z prostředků veřejné sbírky jakékoli zboží předem, rozhodl jsem se na úplném začátku fungování Skupiny D na projekt poskytnout vlastní finanční prostředky, a to i s významným rizikem, že se mi tyto peníze nikdy nevrátí,“ řekl Veverka.

Vysvětlil, že tak učinil proto, aby se vůbec mohly rozběhnout dodávky FPV dronů. Připustil, že díky tomu měl určitý přístup k účetním údajům dlužníka v rozsahu, který by v obdobných případech měly i banky.

„Díky tomu jsem měl poměrně přesný přehled o marži dodavatele, přičemž tuto skutečnost jsme jako nezisková organizace nikdy nijak netajili. Čistý zisk společnosti podle mých informací nepřesáhl deset procent, což v daném odvětví nepovažuji za nic ekonomicky vybočujícího. Naopak šlo spíše o nižší úroveň ziskovosti,“ prohlásil.

Vojenská policie totiž tvrdí, že firma měla marži z prodeje dronů až 48 procent a majitelé z firmy dostávali příliš peněz. K tomu advokát Jiří Nenutil sdělil, že Hrubá i Poul si vypláceli manažerský plat zhruba 50 tisíc měsíčně a získali valnou hromadou schválenou odměnu za překročení obratu ve výši tří procent z něj. Tedy nic nestandardního.

Desítky milionů od dárců leží zabavené na účtech

Podle Vojenské policie byla na účtech firmy kumulovaná značná finanční částka pocházející z plateb spolku. Na účtu FPV Space zajistila jako možný výnos z trestné činnosti 34,5 milionu korun. Podle advokáta Nenutila se však jednalo o provozní cash flow roku 2025 před zdaněním.

„Uvedená částka tak obsahuje zálohy na mzdy, provozní náklady, zálohy na DPH, finanční rezervu společnosti a alokované prostředky na výrobní linku pro zajištění plánované autonomní výroby na území ČR,“ uvedl.

Skupina D má na sbírkovém účtu zablokovaných 46 milionů. Vojenská policie původně pracovala s tím, že možná škoda byla 264 milionů, tedy celý výnos sbírky. Nyní odhaduje údajnou škodu na 75,5 milionu.

„Městský soud v jednom ze svých usnesení sám uznal, že zdánlivá škoda se neopírá o žádný pevný bod a policejní orgán bude muset svá čísla důsledně doložit,“ řekl k tomu Nenutil.

Soudkyně pražského městského soudu Alena Makovcová v lednu do zamítnutí stížnosti proti zajištění peněz na účtech napsala, že dosavadní poznatky získané prověřováním skutečně nasvědčují tomu, že se podezřelí snažili profitovat na válce na Ukrajině. Dodala ale také, že uvedená podezření budou dále prověřována.

K tomu Nenutil sdělil: „Soud při osvědčení procesního postupu dle zákona bohužel mechanicky užil rétoriku nepravdivých nařčení, proti kterým se Skupina D přes dva roky brání právními prostředky. Následný únik těchto tvrzení do médií orámovaný manipulativně jako ‚soudní rozhodnutí‘ pak kopíruje postupy kampaně, kterým spolek od jisté doby bohužel neustále musí čelit.“

Jedním z nich je i tvrzení, že ze sbírky se vypláceli i rodinní příslušníci. Ve skutečnosti jde o to, že bývalá přítelkyně Veverky pronajala FPV Space byt v Praze 6, který byl určený pro krátkodobé ubytování dronových operátorů, kteří se jezdili do Prahy školit. „Cena nájmu byla pod místním průměrem,“ podotkl k tomu Nenutil.

Mikulecký na otázku, proč byla vybraná právě tato firma, odpověděl: „Lidé reprezentující společnost FPV Space jsou profesionálové s praktickými zkušenostmi z bezpečnostního prostředí, rozumí specifikům působení v zemi zasažené ozbrojeným konfliktem a dodržují odpovídající bezpečnostní postupy nezbytné pro realizaci dodávek v podmínkách válečné zóny.“

Firma FPV Space navíc nebyla jediným dodavatelem Skupiny D, a to ani v projektu drony Nemesis. V roce 2025 spolek začal spolupracovat s výrobcem dronů přímo na Ukrajině.

Zkuste dodat deset tisíc dronů, vzkazují kritikům

Naopak firma se podle Poula zavázala, že po dobu produkce pro Skupinu D nebude tyto drony vyrábět a prodávat jiným zákazníkům, aby se minimalizovalo riziko prozrazení parametrů nepříteli.

„Společnost není žádnou montovnou. Za dobu své existence vyvinula řadu unikátních projektů i pro zahraniční klienty výhradně ze spojeneckých zemí,“ podotkl k tomu Poul.

Vojenská policie totiž opakovaně uvádí, že firma pouze draze přeprodala levné drony z Číny bez toho, aniž by s nimi jakkoli pracovala. Operuje s částkou 4740 korun za dron, což je o polovinu méně, než sbírka deklarovala.

Stejné obvinění napsal v říjnu 2024 na své sociální sítě i dlouhodobý kritik Skupiny D, poslanec za ANO Pavel Růžička. Ten je v současné době předsedou komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství a místopředsedou sněmovního Výboru pro obranu. Ke svému příspěvku přidal odkaz na tržiště Alibaba.

„Předmětem dodání FPV dronů pro Skupinu D byla komplexní služba od zpracování objednávky přes vývoj, výrobu, logistiku, celní režim, dopravu a předání. Jednalo se o kontinuální kampaň s mnoha proměnnými a tisíci kusy. Je úplně vadné mávat letáčkem z jedné stránky internetu a odvozovat z toho reálné náklady. Ať si to někdo zkusí poptat a dodat deset tisíc dronů a uvidíme,“ podotkl Poul.

„Měli jsme prověřené a osvědčené dodavatele komponentů, se kterými máme osobní odborně obchodní vztah. Kvalitu a způsob výroby jsme si osobně zkontrolovali v továrnách v Číně,“ dodal. Skupina D navíc nikdy od příjemců nezaznamenala jakoukoli reklamaci.

„Samozřejmě objednávky se v čase měnily, tak jak se měnil výzkum a vývoj v oblasti FPV dronů. Vždy se postupovalo podle požadavků partnerů na Ukrajině,“ uzavřel Veverka.

Související témata:
Jan Veverka
Zdeněk Poul

Výběr článků

Načítám