Článek
Armádní schopnosti podrobně analyzuje dokument Koncepce výstavby armády ČR do roku 2040, který mají Novinky k dispozici a který v pondělí projedná vláda. Jednání se zúčastní i prezident Petr Pavel.
„Bezpečnostní prostředí se zásadně změnilo. Válka se vrátila do Evropy. Riziko konfliktu vysoké intenzity roste a varovací doba se zkracuje. Naše bezpečnost stojí na kolektivní obraně NATO, která vyžaduje plnění aliančních závazků a posilování vlastní obranyschopnosti,“ upozorňuje v úvodním slovu Koncepce výstavby Armády České republiky náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Jak z koncepce, na kterou v úterý jako první upozornil Deník N, vyplývá, armádních neduhů je skutečně mnoho. Chybí vojáci, výzbroj i zásoby. Modernizace na nové technologie je pomalá. Nedostatky v protivzdušné a protidronové obraně jsou zásadní. Česko pokulhává i v plnění aliančních závazků vůči NATO, přitom jde v některých případech o záležitosti staré více než deset let.
„Česká republika neplní 70 procent cílů výstavby schopností NATO, přičemž u zdrojově nejnáročnějších zaostává o pět až deset let. Tento deficit omezuje schopnost Armády ČR plnit úkoly kolektivní obrany,“ konstatuje dokument.
Koncepce zároveň uvádí, že v případě konfliktu nebude česká armáda schopna dostatečně podpořit spojence, ale ani „bránit teritorium státu a střežit nevojenské objekty důležité pro obranu státu“.
„Současná úroveň operační připravenosti a udržitelnosti sil neodpovídá požadavkům na vedení dlouhodobého konfliktu vysoké intenzity,“ varuje dokument. Rusko přitom ve čtvrtek uvedlo, že je na eventuální konflikt s Evropou připraveno.
Podfinancovaná armáda
Tomu, aby armáda část deficitů dohnala v příštím roce, neodpovídá navržený rozpočet na příští rok. Obranné výdaje Česka by sice mohly poprvé dosáhnout dvou procent HDP, což je minimální závazek Aliance z roku 2014, tempo navyšování financí je ale nedostatečné. Aktuálně už navíc platí závazek z roku 2025, který říká, že výdaje by měly postupně do roku 2035 směřovat alespoň ke 3,5 procenta HDP na obranu a dalších 1,5 procenta by členské státy měly vydávat na náklady související s obranou a bezpečností.
Vláda Andreje Babiše přitom ve střednědobém výhledu financování nepočítá pro roky 2028 a 2029 s navyšováním rozpočtů ministerstva obrany a chce výdaje i nadále držet kolem zmiňovaných dvou procent HDP.
Jak už dříve pro Novinky upozornil ekonom Jan Pavel z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, rozpočet pro obranu je nedostatečný. „A to ze dvou důvodů. Jednak kvůli podvybavenosti armády, která je tam trvale, a druhá věc je, že pokud se chceme snažit dohnat mezeru, kterou máme oproti jiným armádám, tak tempo zvyšování výdajů musí být rychlejší,“ vysvětlil.
Výkyvy ve financích i neustále změny priorit vládních kabinetů podle něj způsobily, že česká armáda obecně zaostává za požadovanými možnostmi až o deset let.
Jak v uplynulém týdnu přiznal ve Sněmovně na výboru pro obranu Hlaváč, posuny nelze očekávat ani v nadcházejícím období. „Odpovím tak, jak jsem odpověděl na Bezpečnostní radě státu k představení koncepce výstavby armády – dojde ke zpomalení výstavby Armády České republiky,“ řekl na přímý dotaz, zda navrhovaná dvě procenta HDP na obranné výdaje pro příští tři roky budou armádě stačit.
Na armádní koncepci se poslední měsíce čekalo. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) si její přípravu sám vytyčil jako jeden ze svých hlavních úkolů krátce po nástupu do funkce. Původně měla být hotová v květnu. Nelibost nad průtahy v její přípravě vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO).