Uzavření škol kvůli covidu nemělo na zvládnutí učiva výrazný vliv, tvrdí inspekce

Výsledky porovnávala ČŠI s podobným testováním v předcovidovém roce 2017. Dlouhodobě umějí školáci více češtinu, zvládnutí učiva matematiky dělá školákům problémy. V pondělí závěry zjišťování představili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ČŠI tematickou zprávu s vyhodnocením výsledků rovněž zveřejnila na svém webu.

Uzavření škol v období epidemie koronaviru nemělo podle školních inspektorů větší vliv na to, jak žáci zvládli testy.

„Nepotvrdily se pesimistické predikce toho, že by distanční výuka měla nějaký dramatický negativní dopad na vzdělávání. Je to významně způsobeno přístupem škol, kterým se podařilo adaptovat na nové podmínky,“ řekl Zatloukal. Práci učitelů v době epidemie ocenil i Balaš.

Školáci na jaře vyplňovali testy z češtiny a z matematiky, žáci páté třídy skládali také test z dovedností, které usnadňují učení. Zkoumaly se u nich třeba schopnost soustředění, postřeh, prostorová představivost nebo schopnost rozlišovat konkrétní a abstraktní významy slov.

ČŠI nicméně upozornila, že lze těžko testy hodnotit dovednosti, které bylo obtížnější rozvíjet distanční výukou, jako jsou třeba praktické dovednosti v geometrii, čtení a vyjadřovací schopnosti žáků. Podobně podle inspektorů testy neukazují dopady distanční výuky např. na sociální dovednosti žáků.

Oproti roku 2017, kdy ČŠI toto testování pořádala dosud naposledy, jsou výsledky žáků devátého ročníku v testech ČJ i matematiky téměř beze změny. U páťáků inspektoři zaznamenali horší výsledek v testu ČJ, naopak se zlepšily výsledky z matematiky.

Průměrná úspěšnost žáků pátého ročníku v testu ČJ byla letos 68 procent, v testu z matematiky a v testu dovedností usnadňujících učení to bylo 51 procent. U deváťáků byla letos průměrná úspěšnost 65 procent v testu češtiny a 53 procent v matematice.

Nižší byl letos počet těch páťáků, kteří v testu matematiky nedosáhli na minimální úroveň danou učebními plány pro základní vzdělávání. Oproti 3,3 procenta v roce 2017 klesl počet škol, kde minimální úrovně znalostí nedosáhli všichni žáci, na 1,1 procenta škol. U ostatních testů byly podíly škol s neúspěšnými žáky pod jedním procentem letos i před pěti lety.

Výzkum ČŠI také ukázal, že přetrvávají rozdíly mezi školami. V tom podle inspektorů hraje roli mj. třídění dětí v nízkém věku, kdy část žáků odchází na víceletá gymnázia. Studenti gymnázií mají dlouhodobě lepší výsledky proti žákům deváté třídy běžné ZŠ. Výrazně lepší byli i letos, a to jak v testu z českého jazyka, tak z matematiky.

Zatímco průměrná úspěšnost deváťáků v češtině byla 62 procent, u gymnazistů to bylo 80 procent. Ještě větší rozdíly byly v testu z matematiky, kde průměrná úspěšnost deváťáků činila 49 procent a gymnazistů 72 procent.

Podle Zatloukala byl ale výsledek zhruba desetiny žáků běžných ZŠ v obou předmětech lepší než průměrná úspěšnost žáků gymnázií. Ústřední školní inspektor se proto domnívá, že na vzdělávací úspěchy dětí nemá větší vliv složení třídy.

„Když dáme dítě z rodiny s vyšším socioekonomickým statutem do školy s nízkým nebo podprůměrným, tak na jeho vzdělávací výsledky to nemá vliv,“ zmínil. Na prospěch dětí má podle inspekce vliv především to, jaké vzdělání a zaměstnání mají jejich rodiče a jaké jsou příjmy rodiny, ve které žák vyrůstá.

Nejúspěšnější ve vyplňování testů z matematiky a češtiny byli každopádně žáci navštěvující školy v Praze a ve Zlínském kraji. Naopak nejhorší výsledky měli žáci škol Ústeckého a Karlovarského kraje.

Testování se podle ústředního školního inspektora zúčastnilo 281 340 žáků z 3926 škol. Do testování byly zařazeny téměř všechny školy, kde se učí žáci pátého nebo devátého ročníku. V jedné škole se testovali buď žáci páté třídy, nebo devátého ročníku.