Článek
Kometa byla odhalena 2. března 2022 v rámci programu oblohové přehlídky Zwicky Transient Facility (ZTF) v Kalifornii na observatoři Mt. Palomar. Následná pozorování ukázala, že se jedná o dlouhoperiodickou kometu s dobou oběhu asi 50 tisíc let.
Na pozorováni komety bude nejlepší poslední lednový týden
Kometa aktuálně – 12. ledna 2023 – dosahuje přísluní ve vzdálenosti asi 166 milionů kilometrů od Slunce a začíná tím být zároveň tzv. cirkumpolární – to znamená, že vůbec nebude zapadat pod obzor. O dva a půl týdne později, 1. února, proletí nejblíže k Zemi ve vzdálenosti cca 42 milionů km.
V té době bude prolétat blízko severního světového pólu v souhvězdí Žirafy. Díky této její výhodné poloze na noční obloze – vysoko nad hlavou – ji bude možné v tomto období poměrně snadno vyhledat i malým dalekohledem.
Astronomové změřili největší kometu. Její jádro má 130 kilometrů
Člen České astronomické společnosti Martin Mašek věří, že jelikož tato kometa nepřilétá ke Slunci poprvé, tak jí s přibližováním k naší hvězdě „nedojde dech“, jako se to často stává u komet, které z tzv. Oortova oblaku (hypotetický oblak komet na hranici Sluneční soustavy – pozn. red.) přilétají ke Slunci poprvé.
Světelná křivka s aktuálními odhady a měřeními jasnosti
„Tudíž by se kometa mohla držet předpovězené jasnosti, kterou v maximu očekáváme okolo 5 magnitud na přelomu ledna a února. Teď má zhruba 7 mag a někdy v příštím týdnu by se mohla dostat na hranici viditelnosti pouhým okem, cca 6 mag,“ popsal Mašek pro Novinky.
Nečekat jasný objekt
„Rozhodně však nečekejme velmi jasnou kometu s nápadným ohonem, jako byla Neowise v roce 2020. To je potřeba jednoznačně říct, aby nebyla veřejnost zklamaná, když by v novinách četla palcové titulky o velmi jasné kometě,“ upozornil Mašek s úsměvem.
„Pro zkušenější pozorovatele tato kometa jasná je, ale pro laické zájemce to bude jen mlhavý obláček,“ dodal tento pozorovatel oblohy.
Planetka trefená sondou NASA za sebou táhne tisíce kilometrů dlouhý ocas z úlomků
„Mimo město ji pozorovatelé budou moci vidět jako slabší, trošku rozmazanou hvězdičku i bez pomoci dalekohledu. Triedr či malý dalekohled bude dobrým pomocníkem při jejím pozorování, na tmavé obloze půjde snad vidět i náznak ohonu (vizuálně moc jasný není, nejlépe se zachytí na dlouhé expozici světelnými přístroji),“ shrnul dále Mašek.
Na pozorování komety bude podle něj nejlepší poslední lednový týden – pokud počasí dovolí. Bude k nám zase o něco blíže než příští týden. „Jasnost se navíc bude blížit k maximu, kometa bude vysoko nad obzorem, bude cirkumpolární poblíž Polárky. Zároveň Měsíc ještě nebude rušit svým svitem, alespoň ne v ranních hodinách,“ poznamenal.
Pohyb komety mezi 18. lednem a 15. únorem. Vyznačena jsou nejvýraznější uskupení hvězd: asterismus (výrazná skupina hvězd, která nepatří mezi oficiální souhvězdí) „Velký vůz“ a souhvězdí Kassiopeii a Orionu. Kometa bude pozorovatelná převážné nad severním obzorem.
„Horší podmínky nastanou krátce po jejím průletu přízemím (1. února), neboť jen čtyři dny poté – 5. února – bude Měsíc v úplňku. Celé období před úplňkem má smysl sledovat kometu hlavně v časných ranních hodinách a po úplňku naopak na večerní obloze,“ radí pak v tiskové zprávě popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Putování na obloze
Kometa ZTF se každopádně v následujících dnech pozvolna přesune od souhvězdí Severní koruny přes Pastýře (14. – 21. ledna), Draka (22. – 25. ledna), Malého medvěda (26. – 28. ledna), Žirafu (až do 4. února), Vozku (do 9. února) až do Býka. Vysoko na obloze ve dnech 11. a 12. února také podle Horálka zřejmě uvidíme její „průlet“ poblíž jasné planety Mars.
„I přesto, že předpověď je taková, že kometa by mohla na přelomu ledna a února dosáhnout jasnosti, kdy by mohla být na hranici pozorovatelnosti očima, může dojít k pomalejšímu nárůstu její jasnosti a nedopadne to, nebo naopak může dojít k prudkému zjasnění a bude viditelná očima už dříve,“ řekl nedávno Novinkám tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.
Nyní souhlasí s vyjádřeními astronoma Maška s tím, že není důvod k přehnanému optimismu, ale ani k pesimismu.
Spatříme kometu, kterou naposledy sledovali neandertálci? Astronomové krotí nadšení
Platí zároveň, že jakmile C/2022 E3 (ZTF) proletí kolem Země, bude se vzdalovat od Slunce a vnitřní Sluneční soustavy. Její další pouť zůstává do určité míry záhadou. „Pokud se vrátí, nebude to dříve než (opět) za 50 tisíc let,“ tvrdí astronomka z britské Královské observatoře v Greenwichi Jessica Leeová.
Objekt se podle ní pravděpodobně zformoval spolu se zbytkem našeho solárního systému přibližně před 4,6 miliardy let.
V dubnu se uzavře kopule pražského planetária. Dostane nejmodernější projekční systém
