Článek
Brněnský projekt Ústavu histologie a embryologie LF MU a Chirurgické kliniky FN Brno, podporovaný Agenturou pro zdravotnický výzkum ČR, je výjimečný svým systémem, kterým vzniká. Spočívá v propojení detailně zpracovaných buněčných a tkáňových vzorků a vysoce zabezpečené digitální databáze, včetně provázaností experimentálních dat s údaji o zdravotním stavu konkrétních pacientů.
„To je umožněno zapojením i dalších špičkových odborníků z LF MU a FN Brno. Kromě Ústavu histologie a embryologie a Chirurgické kliniky také z Ústavu patologie, Interní hematologické a onkologické kliniky a v květnu otevřeného Centra precizní medicíny,“ sdělil Novinkám mluvčí LF MU Václav Tesař.
„Už se nám podařilo vytipovat některé proteiny, o nichž víme, že ovlivňují složení mezibuněčné hmoty nebo odpověď buněk na buněčný stres, a které už taky byly asociovány s přežitím pacientů ve velkých genomických studiích. Snažíme se vysvětlit, co je v pozadí těchto biologických procesů,“ uvedl docent Petr Vaňhara z Ústavu histologie a embryologie LF MU příklad dosavadní práce.
V první řadě to podle něj může usnadnit pochopení toho, co se odehrává během vývoje nádoru a odhalit i další signální dráhy, které lze zacílit. „V neposlední řadě to přispívá coby další prvek mozaiky k precizní medicíně, kterou se v Brně snažíme intenzivně rozvíjet,“ doplnil.
Napojení na klinickou praxi
Banka živých buněčných linií získaných z nádorů pankreatu, s nimiž se zkoumá vývoj nádoru v laboratorních podmínkách, bude dobudována na konci příštího roku. Už nyní využívá pro výzkum trojrozměrné tkáňové modely, na nichž lze zkoumat biologické procesy na pozadí růstu nádorových buněk.
Jednou z velkých předností projektu je napojení na klinickou praxi. Každý vzorek je evidovaný v databázi, obsahující řadu klinických, biologických a patologických dat. Buňky pocházejí z tumoru konkrétního pacienta, a vědci tak znají i jeho klinické a patologické pozadí.
„Většina informací, které máme o biologických vlastnostech nádorů nejen slinivky, totiž pochází z omezeného počtu nádorových buněčných linií, ustanovených v posledních desetiletích. Nicméně těchto dostupných linií je poměrně málo a nereflektují variabilitu onemocnění v populaci. Navíc během dlouhodobé kultivace nevyhnutelně dochází ke změnám a biologické vlastnosti těchto linií pak nemusí odpovídat vlastnostem původního nádoru,“ objasnil Vaňhara.
Tkáně vypovídají o vlastnostech nádoru
Nádorové tkáně byly odebrané během chirurgického výkonu. Tkáňové modely vytvořené z těchto buněk pak věrněji simulují vlastnosti skutečného nádoru.
Vědci na nich mohou snáze zkoumat individuální variabilitu onemocnění a buněčné mechanismy, které ji podmiňují. Například to, jak buňky reagují na buněčný stres, či to, jaké signální dráhy, na něž se dá potenciálně cílit léčivy, se při něm aktivují.
„Toto nám může pomoci odpovědět na otázku, proč jsou některé nádory agresivnější než jiné nebo proč některý pacient umírá během několika měsíců a u jiného se jeho onemocnění daří zvládnout, přestože mají stejné výchozí podmínky i léčebný režim,“ zmínil docent.
Útočí na stále mladší pacienty
Vaňhara zároveň připomněl, že zatímco v minulosti byly nádory pankreatu dlouho omezené na starší pacienty, čím dál častěji se objevují i u mladých lidí, u nichž se mohou chovat jinak.
„Odehrává se v nich něco, čemu zcela nerozumíme. Přes současný pokrok v pochopení vzniku nádorových onemocnění slinivky a rozvoj personalizované medicíny není terapie tak účinná, jak bychom si představovali,“ konstatoval vědec.
Cílem je tedy vytvořit platformu podporující výzkum nádorů pankreatu směřující k reálným klinickým i biomedicínským aplikacím.
„S využitím buněčného materiálu biobanky můžeme experimentálně studovat biologickou podstatu onemocnění. Pro lékaře je zase zajímavé, že mají na jednom místě klinická i biologická data k velkému počtu pacientů, která jsou parametrizovaná, přehledná a snadno přístupná ke studiu,“ uzavřel Vaňhara s tím, že jde o další krok k léčení této zákeřné choroby.
