Článek
Loni na Masarykovu univerzitu v Brně nastoupilo do prezenčního studia 47 ukrajinských studentů. Letos však škola ve standardním přijímacím řízení přijala už 660 přihlášek od 453 osob. V rámci mimořádného řízení pro uprchlíky v nouzi to je dokonce 767 přihlášek a 659 jednotlivců. Dohromady se k přijímačkám přihlásilo 1112 Ukrajinců.
Přijímací řízení zde ještě není ukončeno, ale v rámci standardních přijímaček už byli přijati 103 uchazeči a v rámci mimořádného řízení 335. Přes stovku, možná i dvě, jich ještě univerzita může přijmout. „Ano, je to tak. Díky mimořádnému přijímacímu řízení letos nastoupí násobně více Ukrajinců,“ potvrdil Právu mluvčí univerzity Radim Sajbot.
Nový web chce dostat do škol ukrajinské pedagogy
Potvrdil to i mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.
„Zájem uchazečů s ukrajinským občanstvím je letos z pochopitelných důvodů větší a dá se očekávat, že jich letos ke studiu nastoupí více, než tomu bylo v předchozích letech,“ napsal Právu.
„Neslevili jsme ze svých nároků,“ řekl také. Univerzita jen našla místa navíc pro uchazeče, jichž je letos více a na studium ve svém oboru mají.
Ani na Hané ještě nemají přijímačky uzavřené. Dosud evidují 577 přihlášek od ukrajinských občanů. Ale jen filozofická fakulta už kladně vyřídila 155 přihlášek, negativně 168. Loni na prezenční studium nastoupilo v rámci celé univerzity jen čtyřicet Ukrajinců.
Podle Havrlanta lze připočítat ještě další Ukrajince v rámci výměnných studijních pobytů, kteří nadále zůstávají studenty mateřských univerzit na Ukrajině, ale studovat budou v Brně.
Pomáhají s češtinou
Méně přehledná je situace na Karlově univerzitě, kde zatím nejsou přesnější údaje k dispozici. Škola, podobně jako ostatní prodloužila Ukrajincům lhůty pro podání přihlášek, a to do půli srpna. Podle Marcely Uhlíkové z odboru vnějších vztahů rektorátu se jedná o menší stovky osob. Loni na univerzitu nastoupilo 190 Ukrajinců.
Vysoké školy podpořily krátkodobě, v minulém semestru, ve studiu i při výuce češtiny, asi 4000 ukrajinských uprchlíků, řekl včera ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
Výmluvné jsou i statistiky společnosti Scio, která pořádá tzv. Národní srovnávací zkoušky, tedy testy obecných studijních předpokladů, které letos využilo v rámci přijímaček 82 fakult ČR na Slovensku.
„Letos jsme měli u zkoušek 2786 uchazečů ze zemí mimo Česko a Slovensko, tedy asi 10 procent. Bylo to nejvíc, co jsme kdy měli. Vloni bylo takových uchazečů 1588. Nejvíc z nich bylo z Ukrajiny,“ popsal Právu Matyáš Bautz ze společnosti Scio.
Pro speciální termín přijímaček 20. srpna připravila společnost test v ukrajinštině. Využilo jej devět fakult, z nich sedm českých. Vyplnilo jej 150 uchazečů. Podle odhadů si Ukrajinci nevedli hůř než čeští a slovenští kolegové v průběhu roku. Úspěšnost je kolem třiceti procent.
Cizinci by měli mít v ZŠ i SŠ od září lepší podporu ve výuce češtiny
S podporou nadace The Kellner Family Foundation otevírá škola také bezplatné roční kurzy pro ukrajinské absolventy středních škol. Řadu kurzů pro uchazeče o studium nabízejí i univerzity v Brně a Olomouci.
Celkově loni nastoupilo nově na české vysoké školy do prezenčního studia 1256 Ukrajinců. Ve všech ročnících a programech bylo posluchačů z Ukrajiny 4120. Jejich počty 20 let průběžně rostou, větší posun byl zaznamenán po ruské okupaci Krymu v roce 2014.
Ukrajinci patří mezi nejpočetnější cizince studující české VŠ. Protože studují v češtině, mají stejné podmínky jako Češi, mají tedy studium bezplatné. Při studiu v cizím jazyce ale platí posluchač veškeré náklady, takže lékařské fakulty vybírají i 360 tisíc ročně. Nejčastěji u nás loni studovali Slováci (18 273), druhou nejsilnější skupinou jsou Rusové (7769).