Článek
„Vyjma Měsíce by měl být Jupiter jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. Ne-li vůbec tím nejjasnějším,“ uvedl v prohlášení astrofyzik Adam Kobelski z vědeckého střediska NASA Marshall Space Flight Center, ze kterého cituje deník The Independent.
NASA ocenila snímek „rudých skřítků“ nad Českem
Že má jít skutečně o největší přiblížení této nejmohutnější planety Sluneční soustavy k nám za posledních skoro šest desetiletí, potvrdil Novinkám i popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Vzácné spojení s opozicí
„Největší přiblížení Jupiteru k Zemi při této opozici nastane v pondělí 26. září ve 4 hodiny SELČ, vzdálenost bude 3,953 AU (astronomických jednotek), tedy 591,4 milionu km,“ upřesnil pro Novinky tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. Tak blízko bylo těleso naposledy v roce 1963.
K jeho opozici se Sluncem pak dojde tentýž den ve 22 hodin SELČ. Opozicí astronomové nazývají postavení, kdy se nebeské těleso z hlediska pozorovatelů ocitá přesně na druhé straně oblohy než Slunce.
Takový Jupiter jsme ještě neviděli. Webbův teleskop se opět předvedl
Jak připomíná NASA na svém webu, Jupiter se do této opozice dostává každých 13 měsíců, díky čemuž se planeta zdá větší a jasnější než v ostatních obdobích. A nejbližší přiblížení Jupiteru k Zemi se jen zřídka shoduje s opozicí. Letošní pohledy na planetu tak mají být podle vyjádření NASA „mimořádné“.
K onomu největšímu přiblížení dochází proto, že Země a Jupiter neobíhají kolem Slunce po dokonalých kruzích – to znamená, že se planety během roku míjejí v různých vzdálenostech. Podle NASA bývá tato planeta ve svém nejvzdálenějším bodě od Země asi 965 milionů kilometrů daleko.
Snímek splývajících galaxií naznačuje, co čeká Mléčnou dráhu
Z našeho území bude Jupiter podle Suchana pozorovatelný dobře, protože v pondělí bude právě v té opozici se Sluncem. „To tedy znamená, že je pozorovatelný po celou noc. Jupiter jsme ale zvyklí na obloze vídat už mnoho týdnů, jen nevycházel hned zvečera se západem Slunce,“ poznamenal astronom.
„S kvalitním dalekohledem by měly být viditelné ony charakteristické pruhy či pásy planety, dále i tři nebo čtyři tzv. Galileovy měsíce,“ doplňuje obecné informace astrofyzik Kobelski.
Na měsíci Jupiteru může být život
Jupiter má 53 pojmenovaných měsíců, nicméně výzkumníci jsou přesvědčeni, že jsme jich ve skutečnosti odhalili už 79. Čtyři největší – Io, Europa, Ganymedes a Callisto – se nazývají Galileovy či Galileovské měsíce. Legendární toskánský astronom Galileo Galilei tyto měsíce poprvé pozoroval roku 1610.