Hlavní obsah

Symbol italských Benátek je zřejmě z Číny

Na náměstí svatého Marka v Benátkách se tyčí majestátní bronzový lev s křídly, neoddělitelný symbol města, který už po staletí shlíží na kanály, paláce i nekonečný proud turistů. Každý Benátčan jej sice bere jako samozřejmost, stejně jako gondoly nebo baziliku. Jenže nová vědecká studie přináší překvapivý zvrat: slavný lev možná vůbec není benátského ani evropského původu.

Foto: Oleg Senkov / Alamy, Profimedia.cz

Sloup svatého Marka s okřídleným lvem

Článek

Podle nejnovějších analýz by mohl pocházet z Číny, a to dokonce z doby dynastie Tang, tedy z období více než tisíc let vzdáleného.

Tým vědců z univerzit v Padově a Benátkách se pustil do detailního zkoumání kovu, z něhož je socha odlita. Pomocí izotopové analýzy olova zjistili, že měď, z níž byl lev vytvořen, odpovídá nalezištím v povodí řeky Jang-c’-ťiang.

„Benátky mají mnoho tajemství, ale jedno z nich se podařilo rozluštit. Lev svatého Marka má čínský původ a do města se dostal po Hedvábné stezce,“ uvedl podle serveru Live Science ve svém prohlášení spoluautor studie Massimo Vidale, archeolog z Univerzity v Padově.

Může to dokazovat propojenost obchodních a kulturních sítí, které propojují Evropu skrze Benátky s Asií.

Křídla až od středověku

Když se podíváme na samotnou sochu, odpověď se zdá být na dosah. Lev má dlouhé uši, podlouhlý čenich a jeho výraz připomíná spíše fantastická stvoření známá z čínských hrobek než evropského krále zvířat. Podle odborníků jde o typ tzv. zhènmùshòu (česky čen-mu-šou): mytického ochránce, který měl v Číně střežit hroby mocných.

Vědci navíc zjistili, jak vyplývá ze studie publikované tento měsíc v odborném časopise Antiquity, že na hlavě měl původně i rohy, které byly později odstraněny, a až středověcí řemeslníci mu dodali charakteristická křídla, aby zapadl do role svatého Marka. Evangelista svatý Marek, kterému je zasvěcena bazilika v Benátkách, bývá totiž zobrazován s (okřídleným) lvem u nohou.

Z exotického tvora se tak stal křesťanský symbol, aniž by si kdo v oblasti Benátské laguny uvědomoval, že dílo pochází z druhého konce světa.

Jak se socha dostala do Evropy?

Otázka ale zní: jak se mohutná socha dostala do Evropy? Písemné prameny mlčí, první zmínka o lvu pochází až z konce 13. století. Právě tehdy cestovali po Hedvábné stezce otec a strýc Marca Pola, kteří mohli sochu přivézt z mongolských či čínských dvorů.

Není ale vyloučeno, že se bronz do Středomoří dostal i jinými cestami – obchodem, darem nebo jako trofej. Jisté je jen to, že kdysi dávno překonal tisíce kilometrů, než se stal dominantou laguny.

Nový objev bourá podle webu The Times dlouholeté teorie. Dosud byla socha považována za antický relikt, který se do Benátek dostal z východního Středomoří. Teď se ukazuje, že příběh je mnohem komplikovanější a také fascinující. Lev na sloupu svatého Marka není jen symbolem politické moci Benátek, ale i hmatatelným dokladem toho, jak propojený byl středověký svět.

Analýzy dokázaly jedno: lev není benátský ani evropský, jeho bronz nese podpis dávné Číny.

Co bylo původně hrobovým strážcem, se stalo strážcem celého města. Benátky tak možná ani netuší, že jejich nejznámější symbol je zároveň nenápadnou památkou na velkou cestu, která začala tisíce kilometrů na východ od laguny. Lev z náměstí svatého Marka je dnes víc než jen znak republiky. Je to most mezi kulturami, který překonal staletí i kontinenty.

Marco Polo

Marco Polo (1254–1324) byl benátský kupec a cestovatel, který se proslavil svými výpravami do Asie. Spolu s otcem Niccolò a strýcem Maffeem podnikl dlouhou cestu po Hedvábné stezce až ke dvoru mongolského vládce Kublaje, kde strávil řadu let ve službách jako vyslanec a pozorovatel. Po návratu do Benátek sepsal své zážitky v díle známém jako Milion, které Evropanům poprvé podrobně přiblížilo kulturu, přírodu i bohatství Dálného východu, zejména Číny. Jeho vyprávění se stalo jedním z nejvlivnějších cestopisů středověku a inspirovalo generace cestovatelů i objevitelů.

Výběr článků

Načítám