Švýcarské ledovce se letos kvůli oteplování zmenšily nejvíce za 100 let

O situaci ve Švýcarsku ve své aktualizované zprávě informovala ve středu tamní akademie věd. Podle odborníků se úbytek o dvě procenta objemu ročně považuje už za extrémní.

Letošek přepsal rekord z roku 2003, kdy kvůli vlnám veder tály ledovce ve švýcarských Alpách dosud nejrychleji, jak vyplývá ze studie švýcarské glaciologické sítě GLAMOS.

V průměru se ledovce ztenčily o tři metry a některé menší prakticky úplně zmizely. To se týká např. ledovců Pizol, Vadret dal Corvatsch nebo Schwarzbachfirn, kde už se dál neměří, protože není co měřit. A třeba v Engadinu se ledovec ztenčil o čtyři až šest metrů, což je dvojnásobek proti dosavadnímu maximu.

Podle vědců tají ledovce rychleji nejen kvůli vyšším teplotám, ale i kvůli menší sněhové pokrývce, která ledovce chrání. Letos na jaře navíc spadl ve švýcarských Alpách písek ze Sahary, který ledové plochy zbarvil, a přitáhl k nim tak i více slunečního záření.

„Zkrátka jsme ztratili obrovské množství ledu. Mnohem více, než jak tomu bylo v předchozím rekordním roce 2003,“ konstatoval podle agentury Reuters glaciolog Matthias Huss, který vede projekt GLAMOS.

A nejde samozřejmě pouze o zemi helvétského kříže.

V Rakousku tály letos velké ledovce dvakrát až čtyřikrát rychleji, než je dlouhodobý průměr. Největší rakouský ledovec Pasterze na úpatí Grossglockneru se do několika let rozdělí na dva kusy, uvedl ve čtvrtek ve zprávě rakouský ústav pro meteorologii a geodynamiku ZAMG.

Letošní rok přinesl extrémně rychlé tání, tloušťka ledu na Pasterze se zmenšila v průměru o 3,7 metru, v posledních letech to bylo v průměru 1,6 m za rok, vyplývá z měření.

Ledovec Kleinfleisskees v Salcbursku zeslábl o 4,2 metru, dříve to bývalo 1,8 m. V některých místech byl úbytek ledu ještě výraznější.

„Letošek představoval nejhorší možnou kombinaci faktorů pro ledovce,“ řekla vedoucí oddělení pro monitorování klimatu a kryosféry v ZAMG Marion Greilingerová. „Ledovce měly na konci zimy velmi malé množství sněhu a pak následovalo extrémně teplé léto. Srážky v létě byly téměř výhradně dešťové, a tak se na ledovcích nemohla vytvořit sněhová pokrývka, která by je chránila před slunečním zářením,“ dodala Greilingerová.

I zde tání urychlila vrstva tmavého písku ze Sahary. Sníh začal mizet už v červnu, ačkoliv obvykle taje až v srpnu, píše se ve zprávě.

V posledních dnech ohlásily neobvykle rychlé tání ledovců i Německo - kde o status ledovce přišla jižní část Schneeferneru v Bavorských Alpách, protože už neodpovídá definici „samostatně se pohybující masy ledu“ - a právě Švýcarsko.