Článek
Jedná se o unikátní českou technologii SunFibre. Vlákna zašitá ve tkanině a napájená bateriemi lze lehce připevnit k oděvu, díky čemuž je i za mlhy, deště či sněžení člověk s těmito bezpečnostními prvky nepřehlédnutelný.
„Vlákna použijeme na naše oděvy při výzkumné práci na ledovci. Připevníme je k našim člunům i čtyřkolkám, které na stanici používáme,“ řekl Novinkám manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.
Světelná optická vlákna využijí vědci například při práci na ledovci
Připomněl, že vědci testují české výrobky již léta. Prestižní certifikát zatím získalo 11 výrobků. Jde například o obuv, bundy, termoizolační prádlo, ale také hydroizolační fólie nebo nanoimpregnaci textilu a kůže.
Brněnští polárníci testovali v Antarktidě ponožky, čepice i boty
Chytrý nápad z ČR, který dobývá svět
Světelná vlákna se začala vyvíjet v roce 2014 ve spolupráci výzkumníků z Technické univerzity v Liberci a odborníků ze společnosti Scilif. Ta nyní vyváží vlákna SunFibre v podstatě do celého světa.
Kromě některých městských policií v Česku je používají policisté v Německu nebo hasiči či vojáci ve Velké Británii.
Svítící optická vlákna jsou napájena bateriemi a jsou využívána jako bezpečnostní prvek za špatné viditelnosti
Využití najdou nejen u armády nebo záchranných složek, ale i v dolech a při outdoorových aktivitách. Získání certifikátu by mohlo pomoci jedinečné technologii ještě více uspět na zahraničních trzích.
„Světlovody jsou lehce ovladatelné, voděodolné, snadno integrovatelné. Samozřejmě jsme pyšní na to, že jde o technologii z České republiky. Obvykle se využívá žluté, zelené, oranžové či červené světlo, ale barvu jsme schopni změnit podle přání klienta,“ řekla Tereza Budská ze společnosti Scilif.
Využití svítících optických vláken
Kapler zdůraznil, že v Antarktidě mají světelné optické kabely využití, a to především při náhlé změně počasí nebo při přesunu mezi stanicí a nedalekým Antarktickým poloostrovem, kam se vědci za svými výzkumy plaví v člunu.
„Testováno v Antarktidě“
Mendelovu vědeckou polární stanici vybudovala v roce 2006 brněnská Masarykova univerzita. Využívána je vždy v prvních třech měsících roku, kdy v oblasti jižního pólu panuje antarktické léto a podmínky k terénnímu výzkumu jsou nejpříznivější.
Díky stanici se podařilo uskutečnit desítky výzkumných projektů zaměřených nejen na změnu klimatu, ústup ledovců v souvislosti s oteplováním, ale i vlivu extrémních podmínek na lidské zdraví.
Vědci potvrdili první nález viru ptačí chřipky u Antarktidy. Bojí se o tučňáky
Expedice odjede na jih v lednu. Krátce před koncem letošního roku odcestuje do Antarktidy i druhá expedice, a to na Nelsonův ostrov. Časem tam vznikne další vědecká stanice.
„Chceme našim firmám pomoci uspět s jejich produkty. Certifikát Testováno v Antarktidě mnohým z nich pomáhá uspět na zahraničních trzích. V praxi to vypadá tak, že výrobek převezmeme, jsme vyškoleni v tom, jak s nimi správně pracovat, a po týdnech v Antarktidě se pak podíváme na to, v jakém je stavu,“ doplnil Kapler, který působí i na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Na polární stanici se v minulosti konal i test zaměřený na stárnutí plastů. Informace jsou důležité pro firmy, které je vyrábějí v ČR
Certifikát sice zatím získalo 11 výrobků, testováno jich bylo dosud 23. Některé testy ještě neskončily. Příkladem je výzkum odolnosti speciálního krytu na automatické meteostanice, umístěné často v klimaticky mimořádně náročných podmínkách.
Mendelova polární stanice dostala novou střechu
