Hlavní obsah

Studie: Počty míst na gymnáziích a dalších SŠ nerostou přiměřeně k počtu zájemců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Počty míst pro studenty na středních školách se všeobecným maturitním vzděláváním nerostou přiměřeně k počtu zájemců. Zvláště na gymnáziích bude do roku 2030 přetlak uchazečů o studium. Vyplývá to ze studie a vyjádření analytika neziskové vzdělávací organizace EDUin Jana Zemana.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Ilustrační snímek

Článek

Vývoj pracovního trhu přitom podle studie nasvědčuje tomu, že výhoda všeobecného vzdělání v budoucnu poroste. Výuka na středních odborných školách a učilištích podle něj dostatečně neodráží potřeby trhu práce.

Uchazečů o studium středních škol v minulých letech začalo přibývat a loni si mnozí v některých regionech stěžovali na nedostatek míst v maturitních oborech. Podle statistik ministerstva školství bylo loni v devátých třídách 95 198 dětí.

Letos se na střední školy budou hlásit děti, které se narodily v roce 2008. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) tehdy na svět přišlo asi 119 tisíc dětí. Počet žáků nebude podle odhadu ČSÚ klesat do roku 2030.

Humanitní fakulty hrozí stávkou, kvůli nízkým výdělkům prchají učitelé

Věda a školy

„Rostoucí populační křivka budoucích středoškoláků by mohla napovídat, že budou zatíženy všechny obory vzdělávání. Není tomu tak. O učiliště klesá zájem od roku 2012 a na gymnáziích studuje 22 procent všech patnáctiletých v roce 2015 i v roce 2021. Tím pádem se zájemci o všeobecné vzdělání vytlačují do středních odborných škol,“ uvedl EDUin ve své analýze.

Budou upřednostňováni lidé se všeobecným vzděláním?

Vývoj pracovního trhu podle Zemana přitom napovídá, že v budoucnu budou upřednostňováni lidé se všeobecným vzděláním.

Ocenil, že ministerstvo školství nyní plánuje do roku 2027 podpořit zvýšení kapacit škol tím, že nebude omezovat rozšiřování čtyřletých gymnázií, lyceí a oborů s výučním listem. Kraje se podle něj ale musí zaměřit na podporu oborů s dobrými vyhlídkami do budoucna.

Kraje mohou navyšovat kapacity středních škol, MŠMT jim nechce bránit

Věda a školy

„Opatření (ze strany ministerstva) je dostatečné, ale kraje musí opravdu dobře vyhodnocovat, jaké nové školy otevřít a jaké neperspektivní obory zavřít,“ řekl Zeman.

Výuka na středních odborných školách a učilištích podle něj nyní dostatečně neodráží potřeby trhu práce. „Pokud bychom měli otevírat školy, které tuto potřebu plní, tak se na učilištích maturuje a posílí se čtenářská gramotnost a umění řešit problémy. A to se zatím neděje. Proto je potřeba změnit vzdělávací programy na těchto školách,“ míní.

Mladých učitelů přibývá, přesto sborovny stárnou

Věda a školy

Poukázal i na to, že ČR ve středním vzdělávání nabízí 263 oborů, což podle něj není flexibilní pro rychle se měnící svět práce ani přehledné pro studenty.

Nezvyšovat počty víceletých gymnázií

Vzniku nových čtyřletých gymnázií podle analytika brání nedostatek prostor pro nové školní stavby i nedostatek učitelů. Souhlasí ale s úvahou ministerstva nezvyšovat počty víceletých gymnázií.

Důvodem je podle něj mj. to, že studium na víceletých gymnáziích děti nerozvíjí výrazně více než studium na základní škole. K podobným závěrům dospěla podle své výroční zprávy Česká školní inspekce.

Na víceletých gymnáziích se za poslední desetiletí snížil podíl žáků

Věda a školy

Ve školním roce 2019/2020 bylo podle statistiky MŠMT na 355 školách s gymnaziálním vzděláváním 130 725 studentů. O dva roky později bylo na 363 gymnáziích 133 321 žáků. Kapacita středních odborných škol je asi třikrát vyšší.

Průzkum: Učni jsou nespokojení, takřka 40 procent chce pracovat mimo obor

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám