Hlavní obsah

Průzkum: Učni jsou nespokojení, takřka 40 procent chce pracovat mimo obor

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Vyučení jsou často nespokojení se svým vzděláním. Zhruba dvě pětiny z nich by si raději zvolily jinou školu než učiliště. Kolem 38 procent si chce najít práci mimo svůj obor, a to kvůli nezájmu o něj či nespokojenosti s výdělky. Volbu oboru ovlivňují u učňů ve srovnání se studenty maturitních oborů častěji horší známky a nepřijetí na původně vybranou školu.

Foto: NÚV

Učeň při praktické zkoušce na spojového mechanika. Ilustrační snímek.

Článek

To vše vyplývá z průzkumu Národního pedagogického institutu (NPI), o jehož výsledcích informovala mluvčí institutu Lucie Šplíchalová. Průzkumu se zúčastnilo 1642 žáků středních škol.

Jako důvod, proč by si raději zvolili jiný obor, uváděli oslovení nejčastěji zájem o praktičtější výuku.

Hlavní motivací středoškoláků pro volbu oboru je podle průzkumu zájem o něj a snadné uplatnění na trhu práce. Zatímco ale u studentů maturitních oborů hraje zájem svou roli v 78 procentech případů, u vyučených je to 69 procent. Možnosti nalezení práce jsou rozhodující u 74 procent žáků v oborech s maturitou a u 65 procent učňů.

Experti předali Gazdíkovi návrh koncepce pro změnu výuky v ZŠ

Věda a školy

Učňové jsou při volbě oboru víc ovlivněni horším prospěchem na základní škole a nepřijetím jinam. Špatné známky stojí za rozhodnutím 21 procent učňů a čtyř procent žáků středních odborných škol (SOŠ), nepřijetí do jiného oboru mělo vliv na vzdělávací dráhu 18 procent žáků v učebních a devíti procent v maturitních oborech.

Svůj obor by si opět vybralo jen 60 % žáků SŠ

Svůj obor by si podle průzkumu opět zvolilo jen kolem 60 procent středoškoláků. Spokojenější jsou s ním žáci středních odborných škol.

Pětina ukrajinských středoškoláků v Česku se v červnu neúčastnila výuky, tvrdí průzkum

Věda a školy

Značná část žáků by kromě jiného oboru zároveň raději absolvovala i jinou kategorii vzdělání. Klasickou SOŠ by znovu studovaly asi tři čtvrtiny žáků, učební obor by si opět zvolilo jen asi 61 procent vyučených, plyne z průzkumu.

NPI: Ve školách není dostatečné kariérní poradenství

Jako důvod, proč by si raději zvolili jiný obor, uváděli oslovení nejčastěji zájem o praktičtější výuku. Chtěla by ji zhruba čtvrtina studentů maturitních i učebních oborů. Kolem pětiny žáků ztrácí při studiu o obor postupně zájem, asi 15 procent učňů navíc do školy nastupuje už s tím, že je daný obor nezajímá.

Přísné známky snižují cíle dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře, tvrdí studie

Věda a školy

Podle autorů průzkumu to ukazuje, že ve školách chybí dostatečné kariérové poradenství. Přibližně pětina absolventů učilišť a odborných škol je také nespokojena s úrovní teoretické výuky a s přípravou na případné další studium na nástavbě, vyšší odborné či vysoké škole.

Maturitní testy zvládla nejlépe opět víceletá gymnázia

Věda a školy

Průzkum podle autorů rovněž potvrdil potřebu rozšíření odborného základu a všeobecných znalostí ve výuce, aby se absolventi mohli lépe přizpůsobovat požadavkům trhu práce.

Často totiž odcházejí po dokončení školy pracovat mimo svůj obor. Přímo v něm plánuje zůstat 37 procent vyučených, dalších 25 procent v oboru příbuzném.

Za problémy s kapacitami středních škol je i nezájem o některé obory, tvrdí ministerstvo

Věda a školy

Kolem pětiny jich opouští svůj obor, protože v něm nikdy pracovat nechtěli. Zhruba pětina uvádí jako důvod nízký plat, podobné množství výhodnější nabídku práce jinde a 14 procent špatné pracovní podmínky. Absolventi s maturitou hledají práci jinde častěji kvůli studiu odlišného oboru na VŠ.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám