Studenti učitelství budou mít více hodin praxe, schválilo MŠMT

Novinářům nyní změny představil náměstek ministra školství Jiří Nantl. O kolik hodin se praxe studentů navýší, nelze podle zástupců pedagogických fakult říct.

Doposud byly hodiny praxe studentů učitelství podle zástupců pedagogických fakult určené počtem kreditů, tedy bodů, které za ně studenti při studiu na vysoké škole dostali. Nebyl ale stanoven přesný počet hodin. Pro některé fakulty tak zůstane novým stanovením minima počet hodin stejný nebo podobný, na některých fakultách se navýší.

Pro přípravu učitelů bude podle Nantla závazný takzvaný kompetenční rámec absolventa, tedy soubor dovedností, které by měli budoucí učitelé mít po skončení studia.

„Stále více si uvědomujeme, že jednak na učitele dnes klademe trochu jiná očekávání a požadavky, než tomu bylo v minulosti, a také se ukazuje, že v České republice na mnoha místech vlastně chybějí učitelé,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Počet nekvalifikovaných učitelů podle něj postupně roste, navíc existují rozdíly mezi jednotlivými regiony. Problematické jsou podle něj některé pohraniční regiony, jako je kraj Ústecký nebo Karlovarský, nebo okrajové oblasti Středočeského kraje.

V regionálním školství podle ministra ročně přibývá asi 4000 nových úvazků učitelů. Někteří vyučující mají úvazek částečný. Počet absolventů učitelství na českých univerzitách od roku 2016 podle něj postupně mírně klesá. „Teď máme nějakých 2200 absolventů učitelství, z nichž všichni nenastoupí do školství,“ řekl.

O nedostatku kvalifikovaných pedagogů ve školách se mluví dlouhodobě. Podle mimořádného průzkumu ministerstva z roku 2019 zajišťovali asi devět procent výuky nekvalifikovaní učitelé, případně stávající učitelé s přesčasy. Ministerstvo tehdy uvedlo, že výhled do dalších let ukazuje další nárůst poptávky po učitelích.

V nově zavedeném tzv. klinickém roce budou studenti učitelství v dané škole pozorovat výuku, asistovat pedagogům a v páru i samostatně učit žáky. Vysoké školy budou moci nově akreditovat učitelské programy také jako souvislé pětileté magisterské programy.

Pro takové programy učitelství pro druhý stupeň základních škol a střední školy bude klinický rok povinný, pro první stupeň zůstane podle ministerstva doporučený. Rámcové požadavky podle Nantla stanovují minimum počtu hodin praxe, klinický rok je jednou z jejích forem.

Podle předsedy Asociace děkanů pedagogických fakult Františka Vaníčka je klinický rok i určitou formou prevence toho, aby absolventi ze škol neodcházeli. Tuto praxi budou studenti moci dělat ve školách, které mají rámcovou smlouvu. Jedná se podle něj o desítky až stovky škol.

Kompetenční rámec absolventa je podle MŠMT souborem 18 dovedností, které by měli učitelé po dokončení studií mít. Budoucí učitelé by podle úřadu měli umět např. vytvářet bezpečné prostředí pro učení, rozvíjet spolupráci mezi žáky, zvídavost a motivaci k učení a poskytovat žákům vhodnou zpětnou vazbu. Soubor zároveň obsahuje požadavky na hlubokou znalost vyučovaného oboru a moderních metod k rozvíjení žáků.

Řadu z těchto dovedností se studenti učí již dnes. Podle Beka je důležité, že se nastavil společný standard.

Nejobtížnější učitelské dovednosti jsou z pohledu absolventů hodnocení žáků, zejména tzv. formativní hodnocení, aktivní zapojování žáků do výuky a její uzpůsobování podle jejich vzdělávacích potřeb.

Vyplynulo to z šetření, které ministerstvo dělalo loni ve spolupráci s fakultami, jež učitele připravují. Nejedná se jen o pedagogické fakulty, ale i o fakulty přírodovědné, tělovýchovné nebo filozofické.

Naopak nejvíce si absolventi věří ve spolupráci s kolegy nebo v poskytování zpětné vazby.