Článek
„Nejvíc po učitelském povolání touží patnáctiletí v Irsku a Lucembursku, kde jich je až deset procent. Naopak v Lotyšsku, Portugalsku nebo na Islandu na pedagogickou dráhu aspiruje jediné procento. Český podíl 2,7 procenta se nachází výrazně pod evropským průměrem 4,5 procenta,“ popsala Miroslava Federičová ve studii institutu IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu) při CERGE-EI (společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR).
Vycházela z poznatků mezinárodního šetření PISA v letech 2015 a 2018. Podle šéfa IDEA Daniela Münicha se od té doby na postojích mladistvých k budoucí profesi mnoho nezměnilo.
„Dlouhodobě jsme v tomto ohledu stabilní. Pořád se pohybujeme kolem tří procent,“ řekl Novinkám a Právu Münich, který se poměrům ve školství léta věnuje.
Kampaň Učitelé jsou třída chce zvýšit důvěru v pedagogy i prestiž povolání
Motivace české mládeže se podle Münicha odvíjí zejména od toho, jak se učitelská role vepsala do jejího povědomí během pobytu na základní škole.
„Nejpřirozenější vysvětlení je, že se zde odráží vnímání role učitele, jak ho viděli žáci před sebou. Mladí lidé v patnácti letech o té profesi neuvažují tak, že bude jednou živit jejich rodinu, že bude vytvářet jejich sociální status. To se děje až někdy při přechodu na vysokou školu nebo ještě později,“ popsal. „Takže bych očekával, že motivace s věkem ještě poklesne.“
Průzkumy zabývající se danou problematikou ale nejsou k dispozici. Münich odkazuje pouze na starší ankety společnosti Scio, která dříve organizovala přijímačky na střední a vysoké školy. Vzorek populace však nebyl reprezentativní.
„O tom, kdo a proč se hlásí na učitelské obory, nevíme nic. A je absurdní, že nás to vůbec nezajímá. Přitom by se to sledovat mělo. Bylo by to zajímavé pro sledování veřejných politik, jak studia učitelství zatraktivnit,“ uvedl.
České školství za evropským průměrem stále více zaostává
Schopnosti by měli
Studie připomíná, že v roce 2018 byl v osmi evropských zemích mezi patnáctiletými menší zájem o kantorskou profesi než v Česku. Kromě výše zmíněných byly mezi nimi také Estonsko, Maďarsko, Polsko, Dánsko a Švédsko. Srovnatelně s Českem na tom bylo Slovensko a o něco lépe, ale stále pod průměrem, si stály Finsko, Francie, Itálie a Norsko.
Rovněž se ukázalo, že čeští žáci aspirující na učitelskou dráhu jsou na tom v úrovni čtenářské gramotnosti srovnatelně s ostatními vrstevníky, kteří se chystají studovat na vysoké škole. A ve srovnání se žáky ostatních zemí jsou na pomyslném čtvrtém místě, nechali za sebou podobně smýšlející žáky ze Švýcarska, Švédska či Norska. Nejlepších výsledků dosáhli mladí lidé ve Finsku, Německu a Estonsku. Nejhůře na tom byli Řekové, Britové či Italové. Slovensko skončilo páté od konce.
„Tyto výsledky jsou podobné také napříč ostatními funkčními gramotnostmi, a to matematickou a přírodovědnou,“ poznamenala Federičová.
Přibylo 7800 učitelů. Ministerstvo začíná brzdit
Učitelé si zaslouží vyšší respekt, říká Zlatý Ámos Dominik Simon
