Článek
Vědci zkoumali, jaké jsou znaky kvalitní výuky a které faktory jsou pro výsledky žáků v testech z češtiny a matematiky rozhodující.
Do výzkumu se zapojilo zhruba 2500 žáků šestých tříd základních škol v Česku. Podle odborníků se jedná o prvotní analýzy, výsledky průzkumu budou dále zpracovávat.
„České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky zkrátka dost podobné,“ řekla Šeďová. „Rozdíly ve výsledcích žáků jsou tvořeny jinými faktory, pravděpodobně, a v datech se to ukazuje, především jejich rodinným zázemím,“ doplnila.
Na duševní pohodu žáků v ZŠ mají podle vědců stěžejní vliv vztahy mezi vrstevníky
Zapojení žáků do hodin
Lepších výsledků testů dosahují podle výzkumníků třídy, které řeší v hodinách úkoly náročné na přemýšlení. Zároveň jsou v testech v průměru úspěšnější žáci, kteří se cítí častěji do výuky zapojeni. Ve třídách, ve kterých žáci řeší úkoly náročné na přemýšlení méně, může podle vědců zvyšovat kvalitu výuky to, jak se žáci do výuky zapojují. Kvalita výuky pak ovlivňuje jejich výsledky.
Vědci se žáků ptali, jak často se v hodinách hlásí, jak často je učitel vyvolává či zda před třídou mluví o probíraném učivu. Zároveň je zajímalo, jak často např. žáci před třídou vysvětlují své řešení zadané úlohy nebo jak často diskutují o učivu se spolužáky.
Ačkoli to, jak se do výuky zapojují, je spíše charakteristikou žáků, jsou podle vědců učitelé ti, kdo vytváří pro zapojování podmínky. Ve třídách, které neřeší mnoho náročných úkolů, může podle Martina Sedláčka ze SYRI zapojování žáka kvalitu výuky zlepšit.
Čeští učitelé zvládají třídu řídit a podporovat žáky, méně se jim daří podle Šeďové přimět je k řešení úkolů, které jsou náročné na přemýšlení. Nejde podle ní o to, že by učivo bylo málo obsáhlé. „Je to o tom, že úkoly, které žáci ve vyučování dostávají, jsou takové, na které není správná odpověď ta, kterou se naučili doma, ale před kterou musí přijít to, že přímo ve třídě pracují na nějakém úkolu, přemýšlejí,“ uvedla Šeďová.
Pro posouzení úspěšnosti žáka je podle Sedláčka důležité to, jak je on sám podporován, řízen a zapojován do výuky. „Zároveň je velmi důležitým faktorem, ve které třídě právě je. Jak je ta třída jako celek aktivizována, jak je jako celek podporována, jak je řízena,“ poznamenal Sedláček.
„Ukázalo se, že pro úspěšnost v testech nehraje až takovou roli – nebo dá se říci, že nehraje žádnou roli – oblast podpůrného klimatu. Podpůrné klima samozřejmě je důležitou oblastí výuky, ale propisuje se do jiných výstupů učení než do klasického akademického výstupu,“ konstatoval Sedláček.
Podpora učitelů směrem k žákům je podle Šeďové potřebná kupříkladu pro to, aby se žáci snažili řešit náročné úkoly.
Veřejná debata o nové náplni učiva nebudí nadšení
