Speciální polštář může změnit postupy v léčbě poranění hlavy, hlásí lékařská fakulta

„Nárůst nitrolebečního tlaku značí, že pacientovi hrozí poškození mozku a smrt. Jedná se tedy o zásadní ukazatel pro nastavení léčby při traumatech hlavy. Nová technologie by mohla jeho měření učinit bezpečnější, levnější a mnohem rozšířenější,“ je přesvědčen jeden z autorů výzkumu, Ondřej Bradáč z Neurochirurgické a neuroonkologické 1. LF UK a ÚVN.

Mozek totiž může při pohmoždění otéct natolik, že vzniklý tlak začne bránit průtoku krve. Kvůli nedostatku kyslíku pak mozek postupně odumírá. Proto se při poranění hlavy měří nitrolebeční tlak nejčastěji.

Pokud lékaři zjistí, že tlak v mozku přesahuje předpokládanou normu, mohou nasadit odpovídající léčbu: pacientovi mohou podat léky, uvést ho do barbiturátového kómatu, aby mozek spotřebovával co nejméně energie, vzácně i odejmout část lebky, aby se uvolnil prostor pro otok v podkoží.

S nápadem takového řešení přišel matematik Petr Šeba z Univerzity Hradec Králové (UHK). Vyhledal proto zázemí, které nabízela tuzemská společnost Linet, která se specializuje na výrobu nemocničních lůžek.

„Přes deset let se soustředíme na vývoj senzorů měřících vitální funkce. Samozřejmě o tom vědí všichni výzkumníci a Linet je logicky místem, kde takové nápady umíme uvést v život,“ podotkl zakladatel společnosti Zbyněk Frolík.

Šeba se spojil s výzkumným týmem Linetu pod vedením Vladimíra Koláře. Výsledkem je právě polštář s kompletně naprogramovaným softwarem, který umí měřit intrakraniální tlak.

„Tým Vladimíra Koláře na tom usilovně pracovat několik let, nebylo to na měsíce, ale skutečně na roky. Nakonec jsme si byli jistí, že se nám povedlo vynalézt něco, co může změnit dříve tak složité vyšetření. Proto jsme požádali profesora Vladimíra Beneše z ÚVN a 1. LF UK, abychom náš objev klinicky ověřili na jeho pracovišti. To se povedlo,“ dodal Frolík.

Linet následně povolil vědeckému týmu, aby publikoval závěry studie, která jednoznačně potvrdila funkčnost vynálezu a jeho srovnatelnost s původní metodou měření nitrolebečního tlaku.

Standardně se tento tlak měří pomocí tzv. katétru. „Udělá se dírka do frontální kosti a skrz ni se do lebky zastrčí sonda, intrakraniální čidlo měřící tlak. Tento invazivní způsob měření s sebou ale nese riziko infekce nebo krvácení a je poměrně nákladný. K tomu, abyste vrtali pacientovi do hlavy, musíte mít opravdu dobrý důvod, navíc měření nelze provádět vždy a všude,“ vysvětlil Bradáč.

Výzkumníci tedy vyvinuli technologii, která umožní zjišťovat vývoj nitrolebečního tlaku neinvazivně a průběžně v reálném čase prostřednictvím mikroskopických pulzací hlavy.

„Když se krev hrne do hlavy, nese s sebou hybnost, tedy sílu, která se neztrácí. Projevuje se v téměř neznatelných pulzacích hlavy. Polštář, jehož funkčnost jsme ověřovali, je dokáže pomocí čtyř senzorů zaznamenat,“ řekl docent Bradáč podle tiskové zprávy 1. LF.

Doplnil, že pulzace hlavy nevypovídají o nitrolebečním tlaku bezprostředně v absolutních hodnotách, ale lze z nich na základě diferenciální geometrie odvodit jeho trendy, které jsou z hlediska léčby zásadní.

„Ukazuje se, že pokud maxima těchto pulzací začnou nastávat dříve po začátku srdečního stahu, signalizuje to zvyšování nitrolebečního tlaku,“ popsal.

Lékaři vyzkoušeli tuto metodu u 24 pacientů, u kterých bylo zároveň provedeno měření tlaku pomocí intrakraniální sondy. „U všech pacientů pak bylo potvrzeno, že pokud jsou pulzace hlavy nejsilnější ve stále kratším čase po začátku srdeční kontrakce, znamená to, že roste nitrolebeční tlak,“ poznamenal Bradáč.

„Projekt je stále ve vývoji, nicméně výsledky jsou slibné a nyní jednáme se zahraničními univerzitami o možném zapojení do multicentrického ověřování,“ nastínil další postup první autor studie Arnošt Mládek, který působí v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK.

„Představte si, že máte v malé okresní nemocnici pacienta, který má natlučenou hlavu, ale je částečně při vědomí. Pospává, ale je probuditelný. Do fakultní nemocnice ho tím pádem přeložit nemůžete, protože pro standardní měření nitrolebečního tlaku pomocí sondy není vhodný. Když budete mít k dispozici speciální polštář, můžete na něj pacienta jednoduše položit a být v klidu. Pokud by došlo ke změnám pulzací hlavy, a tedy zvyšování nitrolebečního tlaku, systém by vás zalarmoval,“ uvedl Bradáč na závěr příklad s tím, že polštář by šlo používat opakovaně.

Výzkum vědci publikovali v odborném časopise Scientific Reports vydávaném prestižním vydavatelstvím Nature.