Imunitní buňky jako dvojití agenti. Nejprve proti nádoru mozku bojují, pak ale přeběhnou

Předmětem výzkumu byly tzv. neutrofily, které patří k bílým krvinkám a jsou účinnými bojovníky proti bakteriím. Bojují zpočátku také proti glioblastomu, ale později „přeběhnou“ a stanou se jeho ochránci, tudíž mu umožní dále růst.

Glioblastom je nejzhoubnější mozkový nádor, který rychle roste, špatně se léčí a pacienti umírají do 12 až 15 měsíců.

„Tyto imunitní buňky jsou zpočátku jako armáda, zabíjejí nádorové buňky a verbují k boji proti nádoru další imunitní buňky jako T-lymfocyty. Pak ale v mnoha případech začnou tumor chránit a zabraňují ostatním imunitním buňkám dostat se k nádoru, chrání ho a umožňují mu růst. A aby toho nebylo málo, vylučují proteiny (bílkoviny), které ve skutečnosti pomáhají rozvoji nádoru,“ vysvětlila pro list The Times of Israel lékařka Dinorah Friedmannová-Morvinskiová, která výzkum vedla.

„Jednoduše řečeno - buňky, které jsou zpočátku protirakovinné, nakonec rakovině napomáhají. Zhoršují poškození, jež nádor v mozku působí,“ shrnula.

K objevu vedlo pozorování geneticky modifikovaných myší s glioblastomem. Hypotéza se pak ověřovala analýzou údajů získaných od několika set pacientů s tímto mozkovým nádorem, takže vědci zjistili, jak se rakovina u jednotlivých pacientů vyvíjela.

Friedmannová-Morvinskiová se domnívá, že odhalení procesu pomůže při hledání účinnější léčby glioblastomu.

Nyní, když je známé, že se určité buňky chovají jako „dvojití agenti“, bude možné vyvinout léky, jež těmto buňkám buď zcela zabrání nádor ovlivňovat, nebo je zablokují ve chvíli, kdy přestanou na tumor útočit, či jim budou bránit „zradit“ a přinutí je dále nádor ničit.

Skupina vědců kolem Friedmannové-Morvinskiové už takové preparáty začala vyvíjet. Když se to podaří, tak odborníci podle ní dokážou tyto buňky udržet na „správné straně“.

„Zvýší to úspěšnost imunoterapie, aniž by ji buňky potlačovaly,“ dodala.