Rozluštili vědci původ života na Zemi? Vzdálená vesmírná exploze vytvořila nezbytné chemické prvky

Záblesk gama záření s názvem GRB 230307A se stal druhým nejjasnějším gama zábleskem, jaký byl kdy zaznamenán. Jeho zdrojem má být tzv. kilonova, jejíž příčinou je splynutí neutronové hvězdy s černou dírou nebo také splynutí dvou neutronových hvězd, jako tomu bylo v případě pozorovaného záblesku.

V důsledku exploze se uvolnil těžký chemický prvek tellur, který je jedním z nejvzácnějších prvků na Zemi.

Je přitom pravděpodobné, že součástí vyvrženého materiálu byly i prvky, které se na periodické tabulce nachází blízko telluru, tedy jód či thorium. Ty jsou nezbytné pro udržení života na Zemi. Přelomovou studii publikoval vědecký časopis Nature.

„Jen něco málo před 150 lety sestavil Dmitrij Mendělejev periodickou tabulku prvků. My jsme nyní konečně v pozici, kdy můžeme začít vyplňovat poslední prázdná místa v pochopení toho, kde všechno vzniklo,“ uvedl pro web amerického vesmírného úřadu NASA astrofyzik Andrew Levan z Univerzity Radboud v Nizozemsku a z britské Univerzity Warwick.

Jako hlavní autor studie také dodal, že objev podle něj nabízí pohled do vzniku základních stavebních kamenů života.

Zaznamenaný monumentální gama záblesk zářil více než milionkrát jasněji než celá naše galaxie Mléčná dráha. Zároveň se jednalo o teprve druhý případ, kdy vědci identifikovali těžké prvky během kilonovy pomocí spektroskopického pozorovaní.

Astronomové událost sledovali letos v březnu díky pozemním a vesmírným teleskopům, včetně vesmírného dalekohledu Jamese Webba, družice Fermi s největším detektorem záření gama na světě a vesmírné observatoře Neila Gehrelse Swifta.

Spolupráce několika teleskopů umožnila vědcům dát dohromady množství informací o této události.

Domovskou adresou dvou zhroucených neutronových hvězd byla spinální galaxie vzdálená asi 120 tisíc světelných let od místa, kde došlo k jejich splynutí.

Kdysi běžné hmotné hvězdy explodovaly, staly se neutronovými a jako dvojhvězda společně splynuly v kilonově.

„Srážející se neutronové hvězdy poskytují podmínky potřebné k syntéze velmi těžkých prvků a radioaktivní záře těchto nových prvků poháněla kilonovu, kterou jsme zaznamenali při doznívání výbuchu. Kilonovy jsou velmi vzácné a jejich studium je velmi obtížné, proto je tento objev tak vzrušující,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie, astronom Ben Gompertz z Birminghamské univerzity v Británii.

Astronomové již dříve považovali kilonovy za příčinu vzniku vzácných prvků těžších než železo, chyběly ale spolehlivé důkazy. Díky vzájemně se doplňující práci pozemních i vesmírných teleskopů by ale mělo podobných pozorovatelných událostí přibývat.

„Webb (teleskop Jamese Webba – pozn. red.) poskytuje fenomenální podporu a může najít i těžší prvky. S častějšími pozorováními se budou modely zlepšovat a spektrum se může v čase více vyvíjet,“ uzavřel Gompertz.