Hlavní obsah

Rover Perseverance na povrchu Marsu v červnu „dokončí maraton“

Robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které na povrchu Marsu pátrá po stopách možného života, takřka urazilo maratonskou vzdálenost 42,195 kilometru. Rover o velikosti osobního auta dosud na rudé planetě ujel 41,99 kilometru a podle manažera mise Roberta Hogga dokončí necelých 300 metrů zbývajících do maratonské trasy pravděpodobně v červnu.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Vozítko Perseverance na Marsu (ilustrační snímek)

Článek

Ve středu o tom informovala agentura Reuters, která zároveň trochu s nadsázkou poznamenala, že pro rover Perseverance je tak život na Marsu maratonem, nikoli sprintem. Více než pět let tento šestikolový robotický průzkumník neustále křižuje povrch Marsu a hledá známky dávného života, studuje jeho geologii a klima a sbírá vzorky hornin.

„Vozítko je stále v dobrém stavu a zdroj jeho energie vydrží ještě nejméně desetiletí. Trvání mise bude záviset na rozhodnutích NASA,“ řekl Ken Farley z mise.

Rover je vybaven robotickou paží a několika přístroji, mimo jiné spektrometrem, ultrafialovým laserem, radarem nebo kamerovými systémy, jimiž lze na dálku analyzovat povrch planety.

Součástí vozítka je malá robotická helikoptéra Ingenuity, které se v dubnu 2021 podařilo vzlétnout a přistát na povrchu Marsu – šlo o první kontrolovaný let motorizovaného stroje na povrchu cizího vesmírného tělesa. Poté následovaly další lety.

Mise už trvá déle, než bylo původně v plánu

Na Marsu přistálo vozítko v únoru 2021 v kráteru pojmenovaném Jezero, kde se před 3,5 miliardami lety nacházela voda a kde se podle vědců mohou nacházet známky života mikrobů.

K úkolům automatického výzkumníka patří také charakterizovat klima a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by někdy v budoucnu mohly být přepraveny na Zemi jinou robotickou misí nebo lidskou posádkou. Cílem expedice je rovněž připravit cestu pro výpravu lidí na Mars.

Mise, která je řízena z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, měla původně trvat jeden marťanský rok, což je v přepočtu přibližně 687 pozemských dní, byla ale prodloužena.

Výběr článků

Načítám