Jedna z nejstarších stop po vodě na Marsu. Vozítko odhalilo stopy po někdejší říční deltě

V kráteru na planetě obývané pouze roboty zkoumá vozítko Perseverance suchou krajinu, která byla před miliardami let říčním systémem.

Jak minulý týden informovala agentura Reuters, rover detekoval podzemní pozůstatky dávné říční delty pomocí georadaru. Odborníci uvedli, že šestikolové vozítko objevilo geologické útvary až v hloubce 35 metrů pod zemí, když urazilo 6,1 kilometru v terénu uvnitř kráteru Jezero. Jde o oblast na severní polokouli Marsu, o které se experti domnívají, že kdysi byla zaplavena vodou.

Perseverance identifikoval navrstvené usazeniny a erodované povrchy svědčící o prostředí delty. Rozsáhlé vějířovité ložisko sedimentů vzniklo v místě, kde se řeka vlévala do větší vodní plochy, jako je jezero. Vědci zjistili, že nyní ukrytá delta vznikla přibližně před 3,7 až 4,2 miliardy let.

Mars, stejně jako Země, vznikl zhruba před 4,5 miliardy let, což znamená, že tato delta existovala poměrně brzy v dějinách planety.

Výzkumníci uvedli, že tato delta předcházela podobnému nedalekému povrchovému útvaru zvanému Západní delta, který se datuje do doby před přibližně 3,5 až 3,7 miliardy let.

Vědcům posloužil přístroj RIMFAX na roveru, který vysílá radarové impulsy do marsovského povrchu a zaznamenává impulsy odrážející se od podzemních útvarů, což umožňuje trojrozměrné mapování podpovrchového prostředí. Nové poznatky jsou založeny na datech získaných od září 2023 do února 2024 během 250 marsovských dnů.

„Je velmi vzrušující, že RIMFAX dokázal poskytnout tak detailní pohled na tyto usazeniny a tím pomoci vyřešit hádanku jejich původu,“ řekl o nových zjištěních planetolog a spoluautor studie David Paige z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), který je také členem vědeckého týmu kolem Perseverance.

Protože voda je považována za klíčovou pro vznik případného dávného života na Marsu, je rostoucí množství důkazů o „mokré“ minulosti sousední planety obzvláště zajímavé. Mars, nyní chladný a pustý, měl kdysi silnější atmosféru a teplejší klima, což umožňovalo existenci kapalné vody na jeho povrchu.