Hlavní obsah

Rádiové signály z vesmíru: Vědci zachytili záření z exoplanety, záhadný signál i rekordní záblesk

Rádiové signály astronomům přinášejí nové poznatky o dávné minulosti vesmíru i dosud neobjasněných kosmických jevech. V poslední době vědce zaujaly hned tři pozoruhodné signály. První zřejmě souvisí s obří polární září na exoplanetě, druhý objevili při pátrání po stopách mimozemských technologií a třetí k Zemi putoval přibližně deset miliard let. Jde tak o nejvzdálenější rádiový záblesk, který byl kdy zachycen.

Foto: NASA

Ilustrační znázornění exoplanety β Pictoris b

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Vědci zachytili rádiové záblesky z exoplanety β Pictoris b, které pravděpodobně vznikají obří polární září způsobenou silným magnetickým polem.
  • Z čínského radioteleskopu FAST pochází záhadný signál NBS 260108, který zatím nelze jednoznačně vysvětlit, ale zřejmě jde o pozemské či přístrojové rušení.
  • Jihoafrická soustava MeerKAT zachytila rekordně vzdálený rychlý rádiový záblesk FRB 20240304B z doby před 10 miliardami let.
Článek

Exoplanety, tedy planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce, astronomové objevují poměrně běžně. Zjistit o nich něco podrobnějšího je ale těžší. Jsou velmi vzdálené a často je přezáří jejich mateřská hvězda.

Nyní se vědcům podařil důležitý průlom. Pomocí jihoafrické soustavy radioteleskopů MeerKAT zachytili rádiové záblesky z planety β Pictoris b, která obíhá mladou hvězdu vzdálenou asi 63 světelných let.

Podle autorů nové studie, která je zatím k dispozici pouze v předběžné verzi, se podařilo dostatečně přesně určit, že signál pochází skutečně z planety, a nikoli z mateřské hvězdy.

Za signálem je nejspíš obří polární záře

β Pictoris b je obří plynná planeta, jejíž silné magnetické pole podle vědců zřejmě vytváří rádiové záření podobným způsobem, jaký známe ze Země nebo Jupiteru. Elektricky nabité částice zachycené magnetickým polem jsou směřovány k pólům planety, kde mohou vyvolávat světelné úkazy i rádiové vlny.

Na Zemi se tento jev projevuje jako polární záře, u β Pictoris b ale probíhá v mnohem větším měřítku. Podle studie by magnetické pole v oblasti, odkud rádiové záření vychází, mohlo dosahovat hodnoty okolo 1250 gaussů. Magnetické pole Země má přitom hodnotu přibližně půl gaussu.

β Pictoris b je plynná exoplaneta objevená v roce 2008 v souhvězdí Malíře. Je asi jedenáctkrát hmotnější než Jupiter a jeden oběh kolem své hvězdy jí trvá přibližně 23,6 roku. Ve stejném systému se nacházejí také další dvě známé exoplanety: β Pictoris c a β Pictoris d.

Objev je důležitý především proto, že odborníkům nabízí nový způsob, jak zkoumat planety, které jsou příliš vzdálené na to, abychom jejich magnetická pole mohli měřit přímo.

„Astronomové již delší dobu hledají rádiové signály z exoplanet,“ uvedla pro Live Science astrofyzička Suzanne Aigrainová. „V minulosti již došlo k několika předběžným, nepřímým detekcím, ale toto je první skutečně přesvědčivá přímá detekce, která, jak doufáme, otevře cestu k mnoha dalším.“

Pátrání po umělých signálech: záhadný signál NBS 260108

Kromě přirozeného rádiového záření planet a hvězd hledají astronomové též signály, které by teoreticky mohly představovat stopu vyspělé mimozemské technologie.

Čínský radioteleskop FAST z tohoto důvodu sledoval 33 exoplanetárních systémů. Studie zveřejněná v časopise The Astronomical Journal tato data analyzovala a hledala v nich úzkopásmové rádiové signály, jaké by mohl vytvářet například vysílač.

Odlišit případný vzdálený signál od pozemského rušení ze satelitů, letadel nebo komunikační techniky ale není snadné. Vědci proto mimo jiné ověřují, zda se signál objevuje pouze v části přijímače zaměřené přímo na zkoumaný objekt. Pokud ho současně zachytí více částí radioteleskopu, bývá to náznak toho, že pochází ze Země.

Z více než 139 tisíc možných signálů zůstal po důkladné analýze jeden případ, který vědci zatím nedokáží jednoznačně vysvětlit. Signál NBS 260108 byl zachycen ze směru exoplanetárního systému K2-155 vzdáleného přibližně 238 světelných let od Země.

K2-155 je poměrně malá a chladná hvězda, kolem níž obíhají tři známé planety větší než Země. Signál byl velmi úzkopásmový, jeho frekvence se postupně měnila a zachytila jej pouze část radioteleskopu namířená tímto směrem.

Související články

Výběr článků

Načítám