Článek
T Coronae Borealis, zkráceně T CrB, se nachází v souhvězdí Severní koruny (Corona Borealis). Jde o dvě hvězdy, které se pohybují kolem společného těžiště. Jednou z nich je červený obr, tedy stará a velká hvězda, která se pomalu rozpíná. Druhou je bílý trpaslík, pozůstatek po dřívější hvězdě, který je velký přibližně jako Země.
Co je nova?
Nova je astronomický jev, při kterém se hvězdná soustava na krátkou dobu výrazně rozjasní. Jde o prudký výbuch, při kterém se do okolního prostoru uvolní velké množství energie a materiálu.
Bílý trpaslík má velmi silnou gravitaci, a proto k sobě přitahuje hmotu unikající z červeného obra. Tato hmota se postupně hromadí kolem bílého trpaslíka a později také přímo na jeho povrchu. Během desítek let se ho nahromadí tolik, že začne růst teplota i tlak.
Jakmile podmínky dosáhnou kritického bodu, dojde k prudké reakci, při které se vodík začne měnit na helium. Uvolní se při tom obrovské množství energie a soustava se náhle velmi výrazně rozjasní. Nejde tedy o vznik nové hvězdy, ale o velmi silný výbuch na povrchu bílého trpaslíka.
Při výbuchu se do okolního prostoru šíří prudká rázová vlna, která naráží do materiálu v okolí soustavy. Právě při těchto srážkách může vznikat velmi intenzivní energetické záření včetně rentgenového a gama záření. Výbuch neznamená zánik celé soustavy – bílý trpaslík zůstane na svém místě a celý proces může po letech začít znovu.
Nova, která se vrací po desítkách let
Většina nov se neopakuje tak často. U T CrB se ale podobná událost vrací přibližně po 80 letech. Podle NASA byly erupce T CrB zaznamenány v letech 1787, 1866 a 1946. Za pravděpodobný je považován také záznam z roku 1217. Tehdy opat Burchard z kláštera Ursberg popsal hvězdu v souhvězdí Severní koruny, která na několik dní byla výrazně jasná a poté opět zeslábla.
„Existuje několik opakujících se nov s velmi krátkými cykly, ale obvykle během jednoho lidského života podobný výbuch znovu nevidíme. A jen málokdy jde o soustavu, která je k nám takto relativně blízko,“ řekla Rebekah Hounsellová, vědkyně z NASA, která se specializuje na novy.
T CrB vzbudila v posledních letech pozornost. Změny její jasnosti předchozí erupci připomínaly a astronomové proto očekávali, že k dalšímu výbuchu dojde kolem roku 2024. To se ale nestalo. NASA následně upozornila, že z podobných změn nelze určit přesný den výbuchu a hvězdu je potřeba dál sledovat.
K čemu dospěla nová studie
Studie zveřejněná v červenci 2026 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society se pokusila odhad další erupce zpřesnit. Vědci porovnali historické intervaly mezi výbuchy, oběžnou fázi soustavy a současný vývoj množství materiálu, který dopadá na bílého trpaslíka.
Astronomové si všimli, že hvězdná soustava letos znovu slábne, což podle nich připomíná změny, které předcházely erupci v roce 1946. Pokud jde skutečně o podobný vývoj, mohla by nova vybouchnout ještě kolem konce roku 2026.
Pokud se množství materiálu dopadajícího na bílého trpaslíka bude vyvíjet jinak, než odpovídá předchozí erupci, může se výbuch posunout až do dalších let. Autoři proto připouštějí i možnost, že k němu dojde kolem roku 2029.
Co přinese další erupce
Další erupce nebude zajímavá jen pro lidi, kteří si chtějí na obloze všimnout neobvyklé jasné hvězdy.
„Budeme pozorovat novu na vrcholu její aktivity i během následného slábnutí, jak se viditelná energie výbuchu vytrácí,“ uvedla Rebekah Hounsellová. „Stejně tak zásadní je však získat data i z počáteční fáze vzestupu k erupci – takže údaje shromážděné nadšenými občanskými vědci, kteří tuto novu vyhlížejí, významně přispějí k našim poznatkům,“ dodala.
Astronomové očekávají, že při události budou moci sledovat také velmi silné druhy záření, například rentgenové a gama záření. Díky pozorování mohou zjistit, co se při výbuchu přesně děje a jak se materiál po explozi šíří prostorem.
