Článek
Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech v observatoři Roque de los Muchachos zachytily záření, které vyslalo galaktické jádro OP 313 poháněné supermasivní černou dírou. Záblesk vesmírem cestoval osm miliard let a jedná se o unikátní pozorování – žádné vzdálenější aktivní galaktické jádro v oboru velmi vysokých energií dosud nikdo nepozoroval.
Před zhruba 11 miliardami let se vesmír nacházel v období „kosmického poledne“, které označuje dobu jeho nejvyšší aktivity. V tomto období nové galaxie a hvězdy vznikaly nejrychleji a vytvořily zhruba polovinu své současné celkové hmotnosti.
Poté nastala fáze útlumu a právě v tomto období vyslal OP 313 silný záblesk vysokoenergetického záření gama. Ten nyní dalekohledy LST-1 a MAGIC zachytily a odborníci poté analyzovali.
Objekt OP 313 patří mezi takzvaná aktivní galaktická jádra (AGN). Jedná se o mimořádně jasné oblasti v centrech galaxií, jejichž záření pohání supermasivní černá díra. OP 313 se současně řadí do skupiny kvasarů, což je podskupina aktivních galaktických jader patřící mezi nejjasnější a nejvýkonnější zdroje záření ve vesmíru.
„Tuto událost považujeme za velmi významnou, protože se jedná o nový rekord ve vzdálenosti pozorovaných objektů na velmi vysokých energiích, a to s použitím nové generace dalekohledu, který je stále ještě v testovacím režimu,“ uvedl Jakub Juryšek z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Dalekohledy LST-1 a MAGIC dokážou zachytit gama záření o velmi vysokých energiích. Fotony, tedy částice, z nichž se skládá světlo i další druhy záření, mohou při cestě vesmírem narazit na světlo vyzářené hvězdami a galaxiemi. Při těchto srážkách část gama fotonů zaniká, takže jich k Zemi dorazí méně, než kolik jich původně vzniklo. Vědci proto mohou z jejich úbytku odhadnout, kolik světla se ve vesmíru během jeho historie nahromadilo.
Pozorování zároveň umožnilo lépe porozumět tomu, jak černá díra v centru vzdálené galaxie urychluje částice na extrémně vysoké rychlosti. Ta v případě OP 313 vyvrhuje výtrysk plazmatu, v němž se elektrony urychlují téměř na rychlost světla. Ty pak předávají část své energie okolním fotonům, které tím získávají velmi vysokou energii.
Výsledky zveřejnily mezinárodní týmy CTAO LST a MAGIC tento měsíc v časopise Astronomy & Astrophysics.
Letos 15. října má do testovacího provozu vstoupit celá čtveřice dalekohledů LST, která bude citlivější i na slabší a vzdálenější zdroje gama záření.
