Článek
Zejména ruští vědci tak objevili důkazy o stomatologickém zákroku, který proběhl téměř před 60 000 lety. O nové studii v odborném časopise PLOS One informoval deník The Guardian či magazín Smithsonian.
Jedná se o nejstarší známý důkaz zubního lékařství, o zhruba 45 000 let starší než dosud známý nejstarší příklad z Itálie, datovaný přibližně do doby před 14 000 lety, jak připomněl magazín BBC Science Focus.
Odborníci se domnívají, že do zubu bylo záměrně vrtáno ostrým nástrojem, aby se léčila infekce a zmírnila bolest.
Sofistikovaný, ale bolestivý zákrok
Archeoložka Ksenia Kolobovová z pobočky Ruské akademie věd v Novosibirsku uvedla, že nález zásadně posiluje pohled na neandertálce jako na vyspělou lidskou populaci s komplexními schopnostmi.
„Tento objev silně posiluje nyní dobře podložený názor o neandertálcích. Ti nebyli brutálními a méněcennými bratranci ze zastaralých stereotypů, ale sofistikovanou lidskou populací se složitými kognitivními a kulturními schopnostmi,“ poznamenala.
Podle Kolobovové objev odhaluje nový rozměr jejich chování – schopnost provádět invazivní lékařské zákroky. Stolička pochází z naleziště, kde archeologové objevili pozůstatky neandertálců a tisíce kamenných nástrojů.
Mikroskopická rentgenová analýza konkrétně ukázala, že zub byl postižen silným kazem, který pronikl až do dřeňové dutiny. Okraje otvoru jsou vyhlazené a v jeho vnitřku jsou patrné stopy opotřebení, což podle vědců znamená, že člověk po zákroku ještě nějakou dobu zub používal.
Vědci experimentálně ověřili, že podobný otvor lze vytvořit ručním otáčením úzkého, protáhlého kamenného nástroje z místního minerálu jaspisu. Proniknutí do zuboviny tímto způsobem trvalo 35 až 50 minut nepřetržité práce. Podle Kolobovové musel být zákrok mimořádně bolestivý.
Justin Durham z univerzity v Newcastlu, který si prohlédl snímky zubu, avšak na výzkumu se nepodílel, označil práci neandertálce za slušně odvedenou. Podle něj mohl otvor krátkodobě ulevit od prudké bolesti tím, že snížil tlak způsobený infekcí uvnitř zubu.