Článek
Mezinárodní tým vědců poprvé detailně prozkoumal fosilní pozůstatky malého neandertálského dítěte označovaného jako Amud 7, které žilo před přibližně 51 000 až 56 000 lety.
Nejlépe zachovaná kostra dítěte
Jedná se o nejúplnější kostru neandertálského jedince dětského věku, která byla dosud nalezena. Odborníci analyzovali celkem 111 kosterních fragmentů zahrnujících části lebky, končetin, pánve i obratlů. Kromě kostí se zaměřili také na zuby.
Did Neanderthal Children Grow Faster Than Modern Human Children?
— ArchaeoHistories (@histories_arch) April 29, 2026
Recent scientific research has revealed that the growth patterns of Neanderthals—our closest evolutionary relatives—differed significantly from those of modern humans. According to a study published in the journal… pic.twitter.com/DFRVg0ds5A
Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Current Biology.
Rozdílné tempo vývoje
Analýza odhalila zajímavý rozdíl. Zatímco vývoj zubů odpovídal věku přibližně pěti a půl až šesti měsíců, kosti svými rozměry korespondovaly s dvanácti až čtrnáctiměsíčním dítětem moderního člověka druhu Homo sapiens.
„Amud 7 není ojedinělý případ. Při srovnání s fosilními pozůstatky jiných neandertálských dětí se objevuje stejný vzorec, tedy rychlejší růst těla i mozku,“ uvedla pro deník El País profesorka Ella Beenová z Telavivské univerzity, která se na výzkumu podílela.
V prvních měsících a letech života se neandertálské děti vyvíjely rychleji než děti druhu Homo sapiens, přibližně kolem sedmého roku se ale tento rozdíl vyrovnal a další vývoj probíhal obdobně.
Adaptace na drsné podmínky
Vědci se domnívají, že rychlejší vývoj představoval evoluční adaptaci neandertálců na zvýšené energetické nároky. V reakci na chladné prostředí, ve kterém žili, se u nich vyvinula robustnější tělesná konstituce, která umožňovala efektivnější produkci i udržení tepla.
Menší jedinci totiž ztrácejí teplo rychleji a jsou náchylnější k podchlazení, jež může mít i fatální následky. Organismus neandertálců tak byl zřejmě „geneticky predisponován“ k většímu zpevnění kostry a nárůstu svalové hmoty již v prvních měsících života.
„Navzdory novým zjištěním zatím nejsme schopni říci, jak vyspělé bylo chování neandertálských dětí,“ dodala pro časopis New Scientist Ella Beenová. „Nevíme například, zda začaly chodit dříve než děti dnešních lidí.“
Neandertálci vs. Homo sapiens
· Neandertálci obývali Evropu, Blízký východ a část střední Asie přibližně před 400 000 až 40 000 lety. Vyznačovali se robustní postavou, kratšími končetinami a širokým hrudníkem. Typické pro ně byly také výrazné nadočnicové oblouky, velký nos a méně vyvinutá brada. Dokázali vyrábět různé nástroje i používat oheň. Podle vědců mohli disponovat i určitou formou řeči.
· Homo sapiens je dnes jediným žijícím druhem rodu Homo. Objevil se přibližně před 300 000 lety v Africe. Od neandertálců se odlišoval štíhlejší tělesnou stavbou, vyšším čelem, méně výraznými nadočnicovými oblouky a zřetelnou bradou. Je spojován s rozvojem pokročilých nástrojů, umění i vyspělejší řečí.
Oba druhy se sice po určitou dobu časově i geograficky překrývaly, jejich vývoj a způsob života se ale v některých ohledech lišil.
Jeskyně Amud na severu Izraele, kde byly ostatky neandertálského dítěte nalezeny.
