První z nových evropských astronautů poletí do vesmíru v roce 2026

„Náš plán je poslat jednoho z kandidátů (na astronauta) ročníku 2022 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v roce 2026. Také chceme, aby všichni ostatní měli možnost letět do vesmíru a na ISS do roku 2030,“ řekl De Winne.

Pětice kandidátů na astronauty, kterou tvoří Francouzka Sophie Adenotová, Španěl Pablo Álvarez Fernández, Britka Rosemary Cooganová, Belgičan Raphaël Liégeois a Švýcar Marco Sieber, má za sebou první měsíc výcviku.

Tato nová pětice je součástí aktuálního 17členného týmu evropských astronautů, připomněl web stanice Deutsche Welle.

ESA při této příležitosti uspořádala tiskovou konferenci ve svém Evropském středisku astronautů (EAC) v Kolíně nad Rýnem, kde se mluvilo o tom, jak příprava na kosmické lety vypadá.

Např. lékař a soukromý pilot Sieber novinářům řekl, že je celý základní výcvik zajímavý a že se s kolegy těší především na praktické části. „Všichni se těšíme na nácvik výstupu do vesmíru v bazénu nebo na trénink přežití,“ řekl.

„Jsem nadšená, že jsem konečně tady. Výběrové řízení trvalo rok a půl, takže myslím, že to pro všechny bylo velmi dlouhé,“ poznamenala podle agentury Reuters astrofyzička Cooganová.

Co se týká cesty do kosmu, vypíchla i důležitost psychické připravenosti.

Nové astronauty hledala ESA mezi 22 500 zájemci. Z nich nakonec vybrala pět kandidátů na kariérní astronauty, 11 členů záložního týmu a vůbec poprvé také jednoho hendikepovaného, který by se v budoucnu měl stát první tělesně postiženou osobou, která poletí do vesmíru.

Zájem stát se astronautem mělo asi 200 Čechů, vybrán byl ale jen Svoboda jako náhradník. Členové rezervního týmu pokračují ve svých stávajících zaměstnáních, ale jsou k dispozici jako náhradníci po případném odchodu někoho ze základního týmu.

Vedle výcviku nových astronautů a jejich prvních letů se středeční tisková konference zaměřila i na další pilotované projekty ESA. David Parker, který má v ESA na starosti robotický i pilotovaný vesmírný průzkum, hovořil o lunární misi.

ESA je součástí mezinárodního programu Artemis vedeného americkou vesmírnou agenturou NASA, kterým se lidstvo vrací na Měsíc. Pro kosmickou loď Orion, která na Měsíc astronauty dopraví, vyrábí Evropa servisní modul. Ten bude Orionu zajišťovat vzduch, elektřinu a pohon.

„Jako první pošleme lidskou posádku na stanici Lunar Gateway, která se připravuje. Bude to nejvzdálenější lidská posádka,“ řekl Parker o chystané stanici. Ta bude umístěna na oběžné dráze kolem Měsíce a fungovat má začít od roku 2025. „Na Gateway poletí v rámci misí Artemis tři astronauti ESA, to už je dohodnuté,“ dodal.

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher zdůraznil, že je potřeba, aby Evropa byla „autonomnější“, pokud jde o průzkum vesmíru.

„Jsem velkým obdivovatelem NASA, ale také bych rád učinil Evropu mnohem autonomnější a v jistém smyslu nezávislou. Ovšem nikoli nezávislou kvůli nějaké izolaci Evropy, to vůbec ne,“ prohlásil s tím, že zkrátka chce být opět silným partnerem pro spolupráci s NASA i dalšími partnery.