Pravěkou celebritu z mohyly pod Řípem zdobil náhrdelník ze psích zubů

„Jestli si získala úctu nějakými svými schopnostmi, nebo se prostě provdala za vlivného muže, to nedokážeme říct,“ řekl Novinkám Petr Krištuf z katedry archeologie filozofické fakulty plzeňské Západočeské univerzity (ZČU).

Dámu z doby kamenné ukrývala kruhová pohřební mohyla u obce Račiněves na Litoměřicku. „Jsme tady tři týdny, na dno hrobu jsme se prokopali ve středu 13. srpna, tento týden tady končíme,“ uvedl archeolog.

„Kosterní pozůstatky byly vzhledem ke značně kyselé tamní půdě velmi špatně zachovalé. Dalo se z nich ale poznat, že žena byla pohřbená ve skrčené poloze, na levém boku, hlavou k východu,“ upřesnil Krištuf a dodal: „V této době existovala velmi přísná pravidla pohřbívání. Muži byli pohřbíváni opačně, na pravém boku hlavou k západu.“

O tom, že žena patřila mezi tehdejší honoraci, svědčí už samotná mohyla. „Byla to poměrně nákladná konstrukce,“ připomněl Krištuf.

Uvnitř byla keramická amfora, kamenná čepel a také měděná spirála. Přitom je hrob datovaný do let 2900 až 2500 před naším letopočtem. „Jsme v době kamenné, kdy se kovy používaly velmi zřídka. Měděné artefakty jsou v této kultuře vzácné,“ upozornil Krištuf.

A pak je tady již zmíněný náhrdelník. „K jejich výrobě se používaly nejen psí, ale i třeba liščí nebo jezevčí zuby. Tyto ozdoby nejsou úplně běžné, ale objevují se. A člověk by je čekal, vzhledem k lovecké symbolice, spíše v mužských hrobech, ale není tomu tak, jsou v ženských,“ podotkl Krištuf.

Okolí Řípu je v hledáčku archeologů už několik let, na dlouhodobém výzkumu tamní rituální krajiny se podílí kromě plzeňské ZČU také Univerzita Karlova, Univerzita Hradec Králové a polská Uniwersytet Wrocławski.

Nyní odkrytá mohyla leží jen několik desítek metrů od jiné dlouhé, kterou stejný tým probádal před třemi lety – ta ukrývala unikátní dřevěnou svatyni a výjimečný pohřeb lukostřelce, vysoce postaveného muže, z období asi 3900 až 3700 let př. n. l.

„Na tuto lokalitu nás upozornily příznaky v porostu zjištěné za pomoci letecké archeologie. Nyní zkoumaná mohyla, která byla pod vrstvou zeminy, se projevila jako kruh v obilí o průměru asi osm metrů,“ vysvětlil Krištuf.

„Aktuální výzkum v Račiněvsi nám ukazuje, že v okolí hory Říp se v pravěku vyskytovala místa, která byla vnímána lidmi zcela odlišně než dnes. Jednalo se o posvátná místa, která sloužila k uctívání předků ne jednu nebo několik generací, ale pravděpodobně několik tisíc let, ta kontinuita byla skutečně dlouhá. Naše výzkumy ukazují, že na těchto místech byli pohřbíváni především významní členové tehdejší komunity,“ uzavřel Krištuf za celý výzkumný tým.

Výsledky zdejších výzkumů si během srpna v rámci akce Archeologické léto prohlédly desítky zájemců z řad veřejnosti.