Článek
Teď třeba v tamní laboratoři vzniká replika keramické konvice ze 13. století. Originál je k vidění ve vitríně rakovnického muzea, jeho novodobou napodobeninu – ta má díky patinování autentický vzhled a vzhledem k použitému materiálu i podobnou hmotnost – si návštěvníci tamní expozice budou moci vzít do ruky.
„Tyto předměty jsou k ohmatání přímo určeny, využívají se i pro haptické výstavy, které zpřístupňují artefakty lidem se zrakovým postižením,“ sdělila archeoložka muzea Kateřina Blažková.
Kopírovaný předmět se napřed oskenuje. „Nalepí se na něj body, podle nichž se laserový skenovací přístroj orientuje v prostoru,“ vysvětlil student uvedené fakulty Václav Blábol.
„Poté danou věc ze všech úhlů naskenuji a vytvořím v počítači digitální model,“ doplnil.
Skenování kachle z hradu Křivoklát
Poté přijde ke slovu 3D tiskárna. „Pro výrobu replik používáme plast obsahující skleněné plnivo,“ upřesnil vedoucí laboratoře Zdeněk Chval.
Reverzní inženýrství
V institutu takto vznikla od roku 2020 řada kopií archeologických nálezů od železného hrotu kopí až po kachle z hradu Křivoklát.
Takzvané reverzní inženýrství má však i jiné využití. „Obracejí se na nás firmy například s tím, že jim chybí výkres k nějakému dílu, chtějí ho tedy naskenovat a změřit,“ dodal Jan Kutlwašer z laboratoře dílenské metrologie.
- Reverzní inženýrství je proces, jehož cílem je odkrýt princip fungování zkoumaného předmětu, a to obvykle za účelem sestrojení stejně či podobně fungujícího předmětu.
