Věděl praotec Čech, na čem stojí? Hora Říp je pozůstatkem lávového jezera

Věděl praotec Čech, že stojí na zkamenělém lávovém jezeře? Právě tak zní první část názvu nové studie, která tak symbolicky propojuje mytický příběh české historie s geologickým dědictvím, které formovalo tvář krajiny dávno před příchodem člověka.

Tým pod vedením Filipa Tomka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) v Praze, která na to upozornila v tiskové zprávě, a Akademie věd ČR podrobně prozkoumal vnitřní stavbu hory pomocí geofyzikálních měření, analýzy magnetických vlastností hornin a terénního mapování.

Geologové zjistili, že uvnitř kopce se nachází ztuhlá masa tmavé sopečné horniny (nefelinitu) s vějířovitě uspořádanými sloupcovitými puklinami – právě to je typický znak lávových jezer.

Detail podoby tzv. sloupcovité odlučnosti (geologický jev, při kterém se zejména u vulkanických hornin jako čedič vytvářejí pravidelná sloupcovitá štěpení) v oblasti Řípu ukazují výzkumníci i na fotografii níže.

Navíc tam geofyzikální data odhalila komplikovaný systém podzemních přívodních drah magmatu.

K sopečné erupci došlo ve chvíli, kdy se stoupající magma o teplotě až 1200 °C střetlo s podzemní vodou české křídové tabule. Podle vědců si to lze představit jako přetlakovaný hrnec na sporáku: uvnitř se voda zahřívá, mění na páru a tlak roste – pokud pára nemá kudy uniknout, hrnec nakonec exploduje. A podobně to funguje i v přírodě.

Voda se při kontaktu s magmatem okamžitě přemění na páru, tlak prudce vzroste a dojde k mohutnému výbuchu, který roztrhne horniny nad sebou. Výsledkem je kuželovitá struktura zvaná diatréma (neboli sopouch), na jejímž vrcholu vzniká mělký maarový kráter obklopený prstencem vyvržených hornin.

V případě Řípu byl tento kráter po erupci zaplněn lávou. Centrální část pravděpodobně původně rozsáhlejšího lávového jezera v současnosti tvoří samotnou horu Říp.

Říp dosahuje nadmořské výšky 461 metrů nad mořem, nachází se zhruba pět kilometrů od Roudnice nad Labem. Čedičový vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Jde o památné místo české mytologie a historie, podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit.

Na aktuálně zveřejněné studii se podíleli vědci z PřF UK, Geologického ústavu Akademie věd, Technické univerzity Ostrava a Masarykovy univerzity v Brně a rovněž dvě středoškolačky v rámci programu Otevřená věda AV ČR.