Hlavní obsah

Poradna: Minimální mzda musí být poskytována za každé situace

Každý zaměstnanec by chtěl za svou práci brát co nejvyšší mzdu. Na druhé straně však řada zaměstnanců pracuje za minimální mzdu a v některých případech se zaměstnavatel zdráhá poskytovat i tu. Má na to právo? Nemusí mzda všech zaměstnanců dosahovat alespoň minimální mzdy?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Pracuji v restauračním zařízení na plný úvazek. Moje mzda ale nedosahuje ani hranice mzdy minimální a zaměstnavatel mi ji odmítá navýšit. Jak bych se mohl minimální mzdy domoci? A má zaměstnavatel ze zákona povinnost se stanovené minimální mzdy držet?

Minimální mzda

Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši minimální mzdy určuje vláda svým nařízením a v současné chvíli činí při práci na stanovenou týdenní pracovní dobu (při tzv. „plném úvazku“) 9.200,- Kč měsíčně resp. 55,- Kč za 1 hodinu práce, pokud je zaměstnanec odměňován hodinově (s výjimkou zaměstnanců pobírajících invalidní důchod, kde je minimální mzda o něco nižší).

Vláda svým nařízením dále stanoví také tzv. zaručenou mzdu, která představuje nejnižší úroveň mzdy pro jednotlivé skupiny prací, které se liší podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Rozpětí zaručené mzdy v současné době činí 9.200,- Kč – 18.400,- Kč měsíčně.

Co když zaměstnavatel minimální mzdu nedodržuje?

V případě, že mzda vyplácená zaměstnavatelem nedosahuje úrovně minimální mzdy (respektive mzdy zaručené), je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu mezi výší dosaženou a minimální mzdou (respektive mzdou zaručenou). Jinými slovy zaměstnavatel musí zaměstnanci doplatit mzdu tak, aby obdržel alespoň minimální mzdu (respektive zaručenou mzdu). Doplatek do minimální mzdy je součástí mzdy a proto jej zaměstnavatel musí vyplatit společně se mzdou za příslušný měsíc, nejpozději však do konce měsíce následujícího po vzniku nároku. Pokud zaměstnanec neobdrží doplatek do 15 dnů po uplynutí období splatnosti mzdy, může se zaměstnavatelem okamžitě zrušit pracovní poměr – například mzda za měsíc srpen je splatná nejpozději do konce září. Pokud ji zaměstnavatel nezaplatí ani do 15. října může zaměstnanec 16. října okamžitě zrušit se zaměstnavatelem pracovní poměr.

Další možnou sankcí, která zaměstnavateli hrozí, je pokuta ze strany inspekce práce, která může dosáhnout až 2.000.000,- Kč. Současně zaměstnavateli hrozí i žaloba ze strany zaměstnance, který se může domáhat doplatku do minimální mzdy (respektive zaručené mzdy) soudní cestou (aniž by předtím rušil pracovní poměr).

Shrnutí

Pokud pomineme zaručenou mzdu a budeme předpokládat, že se na vámi vykonávanou práci vztahuje pouze minimální mzda, je zaměstnavatel povinen vám vyplácet za vykonanou práci minimálně částku odpovídající minimální mzdě, tedy alespoň 9.200,- Kč měsíčně (popř. 8.000,- Kč, pokud byste pobíral invalidní důchod).

Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nedodržuje, doporučujeme jej nejprve písemně požádat o doplatek, který je ze zákona povinen poskytnout. Kdyby zaměstnavatel na tuto žádost nereagoval, doporučujeme obrátit se na inspektorát práce s podnětem, že u zaměstnavatele dochází k nedodržování minimální mzdy. Inspekce práce sice nemůže nařídit zaměstnavateli mzdu doplatit, ale zaměstnavatelé tak ve snaze zmírnit hrozící pokutu sami často činí. Pokud by ani tato cesta nepomohla, je třeba se domáhat zaplacení dlužné mzdy soudní cestou. Možnost okamžitého zrušení pracovního poměru se rovněž nabízí, a to bez ohledu, zda podniknete výše uvedené kroky.

Odpovídali Tomáš Neuvirt a Linda Holanová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související témata:

Související články

Poradna: Jak proplácet přesčasovou práci?

Zaměstnanec, který se nikdy nesetkal s přesčasovou prací, je dnes spíše výjimkou. Práci přesčas však lze nařídit jen výjimečně, a když ji zaměstnanec vykonává,...

Výběr článků

Načítám