Článek
| Pracuji ve firmě, kde je běžné dělat desítky hodin přesčasů. Není problém domluvit se s vedoucím na proplacení nebo vybrání přesčasových hodin jako náhradního volna. Pokud ale zaměstnavatel přesčasové hodiny proplácí, tak nikdy v plné výši - zpravidla odečte za měsíc 4 hodiny s odůvodněním, že je dobrým zvykem "nechávat" tyto hodiny firmě. Má na takový postup právo? |
Práce přesčas v podnikatelské sféře
Práce přesčas je práce vykonávaná zaměstnancem nad stanovenou týdenní pracovní dobu (obvykle 40 hodin týdně), a to buď na příkaz zaměstnavatele, nebo na základě dohody s ním. Celkový rozsah práce přesčas je omezen zákoníkem práce.
Kompenzace za práci přesčas v podnikatelské sféře
Za nařízenou i dohodnutou práci přesčas je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci jednak dosaženou mzdu, ale také „něco navíc“, co by zaměstnanci kompenzovalo čas extra strávený v práci. Touto kompenzací může být buď příplatek za práci přesčas, nebo náhradní volno bez náhrady mzdy.
Přednost má přitom příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, který může být zvýšen v kolektivní nebo individuální smlouvě nebo i vnitřním předpise (pozor, nikdy nemůže být snížen pod výše uvedených 25 %!). Pokud se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, lze poskytnout namísto tohoto příplatku (nikoli však namísto dosažené mzdy!) náhradní volno.
Veškerá kompenzace zároveň musí být zaměstnanci poskytnuta i za zlomky hodin přesčasové práce – zaměstnavatel tedy nemůže jednostranně určit, že přesčasovou práci zaměstnanci započítá jen v případě, že odpracuje celé hodiny, eventuelně půlhodiny, nebo že některé hodiny zaměstnanci jednoduše seškrtá, jelikož jich měl daný měsíc příliš.
Zahrnutí práce přesčas do mzdy v podnikatelské sféře
Zaměstnavatel nemusí zaměstnanci dosaženou mzdu ani kompenzaci poskytnout jedině v případě, že se zaměstnancem dohodl (v pracovní či jiné smlouvě), že jeho mzda je již sjednána s přihlédnutím k práci přesčas v určitém rozsahu. U běžných zaměstnanců jde o maximální rozsah do 150 přesčasových hodin v kalendářním roce, a u vedoucích zaměstnanců pak až do maximálních 416 přesčasových hodin v kalendářním roce.
Shrnutí
Pokud pro svého zaměstnavatele vykonáváte práci přesčas, ať už nařízenou nebo dohodnutou, je zaměstnavatel povinen vám tuto práci adekvátně kompenzovat, ledaže byste měl mzdu sjednanou s přihlédnutím k práci přesčas. Musíte tedy obdržet dosaženou mzdu a k ní navíc buď příplatek za práci přesčas, nebo náhradní volno bez náhrady mzdy, a to za veškerou takto odpracovanou dobu.
Pokud vám zaměstnavatel neposkytne kompenzaci v plné výši dobrovolně, můžete se svých nároků domáhat soudní cestou a žádat po zaměstnavateli proplacení přesčasové práce včetně úroků z prodlení, a to až za 3 roky zpětně. Celou situaci můžete navíc oznámit inspekci práce, která může takové jednání zaměstnavatele prošetřit a případně za to zaměstnavatele pokutovat.
Odpovídala Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
