Článek
Minulý týden, v pátek 17. dubna ve 20 hodin 53 minut a 59 vteřin, proletěl pro pozorovatele z Česka na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor – tzv. bolid. Protože v tu dobu bylo jasno nejen nad většinou našeho území, ale i nad velkou částí střední Evropy včetně Polska, tak jej vidělo hodně lidí.
Po celkem strmé dráze pokračoval bolid EN170426_185359 v letu přibližně jihovýchodním směrem a postupně zjasňoval.
Výřez snímku bolidu EN170426_185359 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou na stanici Červená hora v Moravskoslezském kraji
V atmosféře uletělo těleso meziplanetární hmoty téměř 75 km světelné dráhy, celá dráha ležela západně od polského města Lodž.
V maximu dosáhl bolid absolutní jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v úplňku. Jednalo se o velmi soudržný meteoroid (původní těleso), takže pronikl velmi hluboko do atmosféry. Pohasl po téměř sedmi sekundách letu ve výšce pouhých 14 kilometrů nad zemským povrchem, což je mimořádně nízko.
„V tu dobu byl již zbrzděný natolik, že významný zbytek jeho původní hmoty přečkal ablační fázi letu a dopadl na zemský povrch jako meteorit,“ popsali Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
„Podrobnosti o počtu, velikosti a oblasti pádu meteoritů ale v této chvíli zveřejňovat nebudeme,“ doplnili s tím, že se tak dohodli s polskými kolegy. „Jedná o cenný vědecký vzorek ze Sluneční soustavy. Proto chceme, aby meteority hledali vědci nebo dobrovolníci pod dohledem vědců, a ne sběrači, kteří je pak prodávají na burze,“ vysvětlil pro Novinky tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan.
Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná světelná dráha byla dlouhá 75 km, kvůli relativně velkému sklonu 69 stupňů se průmět jeví krátký. Bílé čtverečky s černým středem vyznačují polohy některých stanic Evropské bolidové sítě, které bolid zaznamenaly.
Před srážkou se Zemí se tento meteoroid pohyboval po dráze jen mírně skloněné k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. Jeden oběh kolem Slunce mu trval téměř přesně dva pozemské roky. Tento charakter dráhy je typický pro meteoroidy asteroidálního původu.
Pro objasnění vzácného úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.
Meteoroid, meteor, meteorit, bolid
Dokud se drobná tělesa (větší se nazývají asteroidy) pohybují mimo zemskou atmosféru, nazývají se meteoroidy. Při vstupu do atmosféry meteoroid vzplane vlivem ionizace molekul jeho okolí. Takový efekt se pak nazývá meteor. Pokud je výjimečně jasný (hranice není pevně daná), nazývá se meteor bolid. Většina těchto těles ještě před dopadem shoří v atmosféře. Když však úlomky dopadnou na zem, nazývají se meteority.
