Článek
Ve druhé polovině dubna se můžeme, dovolí-li to počasí, pokochat rojem Lyrid. Naše Země totiž prolétá meziplanetárním proudem drobných prachových částic uvolněných v minulých staletích z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Jejich radiant, tedy místo, odkud na obloze zdánlivě vylétají, se nachází v souhvězdí Lyry, proto se nazývají Lyridy. Tento roj každoročně vrcholí kolem 22. dubna.
Nejaktivnější budou letos v noci z 22. na 23. dubna. Jak na svém webu uvádí Hvězdárna a planetárium Brno, Měsíc v tuto dobu zapadá už kolem půlnoci. Jelikož radiant Lyrid (souhvězdí Lyry) stoupá vysoko nad obzor až v druhé polovině noci, bude obloha pro hlavní sledování skutečně tmavá a nerušená měsíčním svitem.
I když roj vrcholí v nočních hodinách 22. dubna (vrchol je předpovězen na 21:40 SELČ), jeho maximum není nijak ostré a dá se tedy sledovat jak v předcházející, tak následující noci. Nejvíce meteorů se ukáže v noci 22./23. dubna 2026. Nejvhodnější je meteory z Lyry vyhlížet v časných ranních hodinách, konkrétně od 2. hodiny do rozbřesku, tedy v době, kdy už je radiant v souhvězdí Lyry vysoko nad obzorem.
Roj nemá příliš vysokou aktivitu, podle informací Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě obvykle okolo 18 meteorů v hodině (vzácně ale může krátkodobě vystoupat nad 90 za hodinu, jako tomu bylo např. v letech 1922 či 1982). V roce 2026 nicméně máme velmi dobré pozorovací podmínky, jelikož při jeho pozorování nebude příliš rušit svým svitem Měsíc.
„Lyridy jsou sice méně vydatné než lednové Kvadrantidy nebo srpnové Perseidy, ale pár kousků byste mohli zahlédnout. Každopádně si najděte místo daleko od pouličního osvětlení s dobrým výhledem na nebe,“ radí dále brněnští astronomové.
„K pozorování je potřeba vybrat místo alespoň 50 kilometrů od měst, ideálně v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem, neboť meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry náhodně po celé obloze a jsou poměrně slabé. Z měst prakticky nemá význam roj sledovat – zář světelného smogu přesvítí většinu meteorů a člověk uvidí jen jeden dva za celou noc,“ doplňují odborníci z Opavy.
Lyridy jsou jedním z nejstarších známých meteorických rojů. První záznamy o nich pocházejí z Číny z roku 687 př. n. l., kdy kronikáři zapsali, že „hvězdy padaly jako déšť“.
Srpen s jeho astronomickým „dnem D“
Co se týká dalších pozoruhodných nebeských jevů, tak kupříkladu 9. června se nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – na večerní obloze přiblíží na úhlovou vzdálenost jen zhruba tří měsíčních úplňků vedle sebe.
Pomyslným astronomickým „dnem D“ ale určitě bude 12. srpen. Po roce a půl se nad tuzemskem odehraje částečné zatmění Slunce.
„Dne 12. srpna z našeho území uvidíme večer částečné zatmění Slunce – bude zakryto až necelých 90 procent průměru slunečního kotouče. Zejména ve Španělsku bude pozorovatelné jako úplné,“ shrnul už dříve pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Půjde o první úplné zatmění Slunce pozorovatelné i z Evropy od roku 1999, o nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do roku 2075 a také nejblíže položené úplné zatmění Slunce k Česku a Slovensku do roku 2081. Jako úplné bude pozorovatelné v úzkém pásu v Grónsku, na Islandu a hlavně ve Španělsku.
Úplné zatmění Slunce nízko nad obzorem 2. července 2019. Podobný pohled se naskytne pozorovatelům ve Španělsku 12. srpna 2026.
Na našem území jev začne okolo 19:19 SELČ, kdy se z pravého spodního okraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. Čím více na východ se budeme nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím méně ze zatmění také bude vidět. Maximum úkazu proběhne kolem 20:11 SELČ podle polohy pozorovatele, ne všude ale bude viditelné – na východě Česka a většině Slovenska proběhne největší zatmění už pod obzorem.