Polský nejstarší bumerang na světě je ještě mnohem starší, než si vědci mysleli

Jeskyně Obłazowa, která se nachází v polských Karpatech, je jednou z nejbohatších archeologických lokalit doby ledové.

V roce 1985 zde Paweł Valde-Nowak, profesor archeologie na Jagellonské univerzitě v Krakově, nalezl jedinečný předmět ve tvaru půlměsíce vyrobený z mamutího klu.

Bumerang z mamutího klu nalezený v polské jeskyni Obłazowa

Bumerang o délce 72 centimetrů byl původně pohřben pod šesti vrstvami sedimentů. V jeho blízkosti byla nalezena též lidská kůstka, nástroje vyrobené z paroží, přívěsky ze zvířecích zubů a další artefakty.

Předpokládalo se, že bumerang vyrobila kultura, která v této oblasti žila přibližně před 23 000 až 30 000 lety, což z něj činilo nejstarší známý exemplář na světě. Toto tvrzení uznala tehdy i Guinnessova kniha rekordů.

V polovině 90. let byla k přesnějšímu zjištění stáří bumerangu i ostatních předmětů použita radiokarbonová metoda datování. Ta sice prokázala, že lidská kost nalezená u bumerangu je opravdu stará přibližně 31 000 let, ale bumerang datovala na pouhých 18 000 let.

Odborná veřejnost s tímto zjištěním nesouhlasila, neboť v tom případě by byl bumerang mladší než artefakty nalezené ve vyšších vrstvách sedimentů. Na další výzkum se však čekalo několik desítek let.

Až nyní nová mezinárodní studie publikovaná v červnu ve vědeckém časopise PLOS One potvrdila, že bumerang je opravdu mnohem starší, pochází z doby před 39 000 až 42 000 lety.

„Je to nejstarší bumerang na světě a jediný na světě vyrobený v tomto tvaru a takto dlouhý, který byl nalezen v Polsku,“ uvedla pro BBC Sahra Talamová z univerzity v italské Boloni, jedna z autorek nové studie. Původní analýza z 90. let byla pravděpodobně negativně ovlivněna kontaminací zkoumaného vzorku konzervačními materiály.

Až dosud se mělo za to, že moderní lidé se na území dnešního Polska objevili teprve před 35 000 lety, což znamenalo, že po vyhynutí neandertálců měla být oblast po několik tisíc let neobydlená.

Nové datování stáří bumerangu tak představuje i nový důkaz o trvalé přítomnosti Homo sapiens v této části Evropy již před přibližně 40 000 lety.

Na levé fotografii nálezce bumerangu profesor Paweł Valde-Nowak a autoři nové studie Sahra Talamová a Adam Nadachowski

V nové studii vědci použili pokročilé statistické modelování radiokarbonových dat ze zvířecích i lidských ostatků nalezených ve stejné archeologické vrstvě, protože samotný bumerang byl příliš křehký na další přímé testování.

Kromě stáří bumerangu bylo na základě detailní analýzy jeho tvaru zjištěno, že by při hodu opravdu letěl, ale nevrátil by se zpět k vrhači. Stopy po opracování naznačují, že byl vyleštěn a vyřezán pro použití pravou rukou. S největší pravděpodobností sloužil k lovu menší zvěře, ale mohl mít též symbolický nebo duchovní význam.

Bumerangy jsou obecně spojovány především s kulturou australských domorodců, kteří nevracející se bumerangy používali k rozmanitým činnostem, včetně lovu, hloubení jam, seškrabování žhavého popela z vařených mršin, retušování kamenných zbraní, a dokonce i vydávání hudebních zvuků.

„Předmět z mamutího klu má všechny znaky bumerangů, které dodnes používají domorodci v Queenslandu. Jeho obloukovitý tvar, plochý konvexní průřez a rozměry odpovídají queenslandským bumerangům, které se nevracejí k vrhači,“ uvedl pro Live Science profesor Paweł Valde-Nowak.

Nejstarší dosud objevený bumerang z Austrálie vyrobený ze dřeva pochází přibližně z období před 10 500 lety. Nejranější zobrazení australských bumerangů se pak nachází na skalních malbách, které vznikly zhruba před 20 000 lety.

Polský bumerang je tak zcela jistě starší, což vede vědce k otázce, zda technologie bumerangů mohla vzniknout v Evropě a později se rozšířit jinam, nebo zda šlo o nezávislý vynález různých kultur.