Článek
„Míra spokojenosti učitelů s podmínkami a platovým ohodnocením se oproti roku 2018 zvýšila,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal při prezentaci výsledků mezinárodního průzkumu TALIS 2024.
S pracovními podmínkami bez ohledu na plat je nyní spokojeno 84 procent učitelů oproti třem pětinám v roce 2018. S platem je podle loňského šetření spokojeno 47 procent učitelů oproti 28 procentům v roce 2018.
„Ten nárůst je tak výrazný, že patříme ke třem zemím Evropské unie, kde spokojenost učitelů patří k nejvyšším,“ netajil se spokojeností Zatloukal. Šetření však odhalilo také varovné signály, které se týkají možného úbytku kvalifikovaných učitelů.
„Je zde riziko spojené s nižším vnímáním atraktivity profese, a to zejména u začínajících učitelů. Oproti roku 2018 se snížil počet lidí, kteří ji mají jako první volbu při rozhodování o své kariérní dráze,“ uvedl Zatloukal.
Mezi učiteli do 30 let má kantořinu jako první volbu jen 46 procent, tedy o sedm procentních bodů méně než před sedmi lety.
Touží po docenění
Mladí učitelé také často zmiňovali, že profesi nebudou vykonávat déle než pět let. V Česku takto odpovědělo 19 procent z nich, tedy více, než je průměr Evropské unie (15 procent). Celkem bez ohledu na věk nepočítá s dlouhodobou kariérou ve školství 14 procent učitelů.
Čeští učitelé navíc nevnímají svou profesi jako příliš prestižní. Jen 22 procent z nich si myslí, že společnost si jejich práce váží, což je ovšem stále více než průměr Evropské unie, který činí 15 procent. Ze strany médií vnímá ocenění čtvrtina českých učitelů a ze strany politiků pak pouze 15 procent.
„Oproti roku 2013 se podíl učitelů, kteří pociťují ocenění ze strany společnosti, zvýšil o deset procentních bodů. Může na to mít vliv spousta faktorů, například i pandemie covidu, kdy byla řada rodičů nucena se kvůli distančnímu vyučování více zapojit do vzdělávání, a to mohlo vést ke změně postojů společnosti,“ domnívá se Vít Šťastný z České školní inspekce.
Zatloukal se obává, že mladé lidi může od volby učitelského povolání odrazovat nedostatečný výhled na kariérní postup. Školství totiž stále chybí kariérní systém.
„Všichni si uvědomují, že současný stav je nevyhovující včetně dopadů na odměňování učitelů prostřednictvím platové tabulky, která je postavená čistě na odpracovaných letech,“ uvedl končící ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Podle něj z šetření jednoznačně vyplývá potřeba kariérního systému, který by učitele více motivoval. „Od shody na konkrétním řešení je však stále daleko,“ podotkl Bek.
Průzkum TALIS 2024 realizovala OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v 53 zemích v Evropě i mimo ni včetně Spojených států. Zaměřila se na učitele druhého stupně a odpovídajících stupňů víceletých gymnázií, u kterých šetření zjišťovalo názory a postoje k profesy a vzdělávání. V Česku, kde zprávu zpracovala Česká školní inspekce, se zúčastnilo 368 škol a sedm tisíc učitelů.
