Článek
K částce 75 tisíc došlo hnutí ANO tak, že odhadlo průměrnou hrubou mzdu pro rok 2028 a vypočítalo plat odpovídající 130 procentům.
Aby vláda mohla učitelům v roce 2029 zajistit průměrný plat ve výši 75 tisíc korun, musela by na to podle výkonného ředitele institutu IDEA a ekonoma Daniela Münicha v rozpočtu vyhradit o cca 57 miliard korun více než letos. A to za předpokladu, že jejich počet zůstane stejný.
„Ale to není vše. Zřejmě by bylo nutné adekvátně zvyšovat i platy ostatních pedagogických pracovníků, což by v roce 2029 znamenalo navýšení o téměř 70 miliard korun,“ domnívá se ekonom. Na platy učitelů v současnosti Ministerstvo školství vynakládá asi tři pětiny rozpočtu regionálního školství, což letos vychází na přibližně 130 miliard korun.
„Byť 75 tisíc vypadá jako hodně, tak pokud budou mzdy v ekonomice růst o čtyři procenta, nebude to tak obrovský skok, jak se zdá. Čtyři roky jsou dlouhá doba,“ říká Münich.
Propočet hnutí ANO se zamlouvá i odborářům, kteří po navyšování platů ve školství volají.
„V roce 2029, kdy by případně Babiš obhajoval vládu, by průměrná mzda měla být necelých 60 tisíc korun, takže to přibližně odpovídá našim dlouhodobým požadavkům,“ řekl Novinkám šéf školských odborů František Dobšík.
Kde na platy vzít?
V odpovědi na otázku „kde na to vzít“ však Babiš jako obvykle odkázal na omezení šedé ekonomiky. Opíral se přitom o zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která hovoří o úniku z nelegálního zaměstnávání bez odvádění daní a pojistného ve výši 92 miliard korun za roky 2019 až 2022.
Ani kompletní vymýcení tohoto nešvaru by ale Babišovi zřejmě nestačilo.
Omezování šedé ekonomiky jako celku včetně odvětví obchodu nebo ubytování a stravování by sice při optimistickém výhledu podle Münicha mohlo vynést desítky až sto miliard korun. Reálnější je však jen pár desítek miliard korun. „Zaplatit to díky vymýcení šedé ekonomiky je hodně naivní představa,“ uvedl Münich.
„Odpověď, že se na to vezme v šedé ekonomice, bych vážně nebral. Buď musí říct, kde na to vezme, nebo se musí začít bavit o tom, o čem se mluvit bojí, tedy o zvýšení daní či úpravě daňového systému,“ řekl Novinkám politolog Lukáš Jelínek.
K ambicióznímu plánu se hlásí i kandidát na ministra školství za ANO Robert Plaga. Přestože měl v minulosti s prosazováním vyšších platů coby ministr školství za Babišovy vlády potíže.
„Samozřejmě, že jednání o rozpočtu Ministerstva školství, ať už o platech v regionálním školství nebo o navyšování prostředků pro vysoké školy byla v letech 2017 až 2021 náročná, ale podařilo se v souladu s vládním programovým prohlášením navýšit platy učitelů i nepedagogických pracovníků o 50 procent, přičemž v roce 2021 měli učitelé 126 procent průměrné mzdy,“ připomenul exministr pro Novinky. Dodal, že chce prosazovat i navyšování platů začínajících učitelů.
Před volbami rozdává, po volbách šetří
„Veřejnost má Babiše zafixovaného jako toho, kdo slibuje a rozdává, ale v době, kdy byl premiérem, se často bránil návrhům svých ministrů na přisypávání do kapitol, jako je školství nebo sociální systém. Po volbách se z Babiše stává přísný a šetrný manažer,“ poznamenal Jelínek.
„Měl by si dát pozor, aby nedopadl jako Fialova koalice, která nakonec ústy ministra školství Mikuláše Beka (STAN) přiznává, že slib 130 procent byl špatný,“ upozornil politolog. Hnutí ANO má podle něj mezi učiteli značnou podporu.
Babiš podle politologa Jakuba Charváta slibem cílí nejen na učitele, kteří mohou být zklamaní ze současné vlády, ale také na širší veřejnost, která je tradičně vnímá jako poměrně prestižní skupinu. „Chápu to jako strategii ‚slíbíme všechno všem‘, která samozřejmě funguje,“ dodal.
