Článek
K Zemi o víkendu dorazila menší oblaka elektricky nabitých částic ze slabších slunečních erupcí. Příchozí materiál způsobil středně silnou geomagnetickou bouři třídy G2 na pětibodové stupnici.
První a zároveň nejvýraznější vlna polární záře (aurora borealis) se nad Českem vyskytla v sobotu krátce po 21. hodině.
Nízko nad obzorem se rýsovala i záře zelených odstínů.
Po většinu času převažovala záře červených a purpurových odstínů, ale chvílemi se nízko nad severním obzorem objevila i zelená, která je u nás výjimečnou záležitostí a obvykle se vyskytuje jen ve vyšších zeměpisných šířkách.
Druhá a třetí, méně výrazná vlna aurory se odehrála krátce před půlnocí a ve druhé polovině noci. Podívaná vynikla zejména na fotografiích s delší expozicí, protože snímače přístrojů mají za tmy větší citlivost na dopadající světlo než naše oči.
Oblouk SAR, který způsobuje tok slunečních částic skrz zemskou atmosféru. SAR znamená stabilní polární červený oblouk, který se objevuje při narušení elektromagnetického pole Země tokem slunečních částic.
Zážitek doplnila kometa Lemmon
Kromě polární záře oblohu stále zdobí kometa C/2025 A6 Lemmon. Během ranních hodin se její východ už takřka kryje s východem slunce. I tak se ale podařily jedny z posledních možných ranních záběrů na kometu.
Kometa C/2025 A6 jen dokreslila magickou atmosféru noci.
V dalších dnech se kometa přesune směrem k souhvězdí Pastýře (Bootes), kterému dominuje hvězda Arcturus. Toto souhvězdí je viditelné i z větších měst jako jasná zářící hvězda směrem dolů od „oje“ Velkého vozu.
Na pozorování komety již nezbývá mnoho času, protože se nezadržitelně blíží k bodu, kdy bude zapadat pod obzor spolu se Sluncem a zároveň s ním i vyjde. Zdá se, že tento víkend byl i díky jasné obloze jakýmsi završením kosmické show, kterou s sebou tato kometa přinesla.
Princip vzniku polární záře
Polární záře neboli aurora je barevný světelný úkaz, který se odehrává v atmosféře ve výškách okolo 90 až 200 kilometrů nad zemským povrchem. Vzniká při interakci příchozích slunečních částic z erupcí s magnetickým polem Země. Nejčastěji lze pozorovat záři červených, purpurových a zelených odstínů.
Na vzniku aurory se podílejí vyvržené elektrony, které interagují s prvky v atmosféře. Předaná energie z elektronů se projeví vyzařováním světla o různých vlnových délkách. Při srážce s atomy kyslíku vzniká zelená a červená barva. Reakce s ionty dusíku se projevuje modrou a fialovou barvou.
Zelená záře vzniká zhruba 100 km nad zemským povrchem, oproti tomu červená se tvoří až ve výšce kolem 200 km. Z našich zeměpisných šířek tak můžeme nejčastěji spatřit auroru červenou.
