Článek
Archimédův palimpsest představuje důležitý pramen pro poznání antické matematiky. Vznikl v 10. století jako opis sedmi pojednání slavného Archiméda ze Syrakus. O tři století později byl ale původní text seškrábán a pergamen byl znovu použit pro zápis křesťanských modliteb.
Tato „recyklace“ byla ve středověku běžná, neboť pergamen byl velmi drahý. Díky tomuto přepsání vznikl tzv. palimpsest neboli dokument, který pod mladší vrstvou textu skrývá starší, často mnohem cennější obsah.
Ztracený list z Archimédova palimpsestu s pozdější iluminací
V případě Archimédova díla jde o velmi cenný zdroj, protože některá pojednání, například Metoda mechanických teorémů nebo Stomachion, se dochovaly pouze v této podobě.
„Archimédes psal své spisy na papyrusové svitky, jejichž originály se ztratily,“ vysvětlila letos v březnu pro web IFL Science americká badatelka Mary Millerová, která se v minulosti podílela na jedné z analýz palimpsestu. „Jeho díla byla naštěstí věrně opisována generacemi písařů,“ dodala.
Palimpsest
Palimpsest je označení pro rukopis, z něhož byl odstraněn původní text, aby mohl být pergamen znovu použit pro nový zápis. Slovo pochází z řeckého „palímpsēstos“, což znamená „znovu vyškrábaný“.
Tento postup se používal především ve středověku, kdy byl pergamen vyráběný ze zvířecí kůže velmi drahý a vzácný. Písaři proto starší text často mechanicky seškrabávali nebo smývali a na očištěný povrch psali znovu. Přesto se mnohdy dochovaly stopy původního textu.
Díky moderním technologiím, jako je UV světlo, multispektrální zobrazování nebo rentgenová fluorescence, dnes dokážeme tyto skryté vrstvy číst, a odhalovat tak ztracená díla minulosti.
Bouřlivá cesta rukopisu dějinami
Osud Archimédova palimpsestu je plný zvratů. Moderní věda se s ním blíže seznámila až díky dánskému badateli Johanu Ludwigu Heibergovi, který rukopis v roce 1906 objevil v Konstantinopoli (dnešní Istanbul). Následně jej částečně rozluštil a zároveň nechal listy fotograficky zdokumentovat.
Bohužel brzy poté Archimédův palimpsest na mnoho desítek let zmizel. Znovu se objevil až v roce 1998 na aukci v New Yorku, kde byl prodán za dva miliony dolarů. Dnes je rukopis uložen ve Walters Art Museum v americkém Baltimoru, kde byl pečlivě restaurován a znovu prozkoumán nejmodernějšími metodami.
𝗜𝗺𝗽𝗼𝗿𝘁𝗮𝗻𝘁 𝗣𝗮𝗴𝗲 𝗼𝗳 𝗔𝗿𝗰𝗵𝗶𝗺𝗲𝗱𝗲𝘀 𝗦𝗰𝗶𝗲𝗻𝘁𝗶𝗳𝗶𝗰 𝗪𝗼𝗿𝗸 𝗙𝗼𝘂𝗻𝗱
— Ancient Origins (@ancientorigins) March 10, 2026
A lost page from the famous Archimedes Palimpsest, one of the most important scientific manuscripts of antiquity, has been identified in a French museum. The discovery sheds new light… pic.twitter.com/MktdpShrhj
Ze 177 listů zdokumentovaných na Heibergových fotografiích bohužel tři zmizely a byly až dosud považovány za ztracené. Nyní se ale zdá, že jeden z nich byl znovu nalezen.
K objevu ztraceného listu došlo téměř náhodou. Historik Victor Gysembergh z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) diskutoval se svými kolegy o zvyku francouzských králů uchovávat některé vzácné rukopisy ze svých knihoven ve městě Blois. Na základě této úvahy pak navrhl, že by se mohli podívat, zda se ve zdejším muzeu umění neskrývá nějaký palimpsest.
„Bylo zcela nečekané narazit na řecký rukopis. A ještě nečekanější pak bylo najít vědecké pojednání z 10. století,“ uvedl Gysembergh pro deník France 24.
Co nález skrývá?
List nalezený v Musée des Beaux-Arts byl na základě porovnání s fotografiemi z roku 1906 jednoznačně identifikován jako ztracený list číslo 123 z Archimédova palimpsestu.
Na jedné straně se dochoval text z Archimédova pojednání O kouli a válci, konkrétně pasáže věnované geometrickým důkazům doplněné diagramy.
Lost Page From the Archimedes Palimpsest Discovered in France
— History Content (@HistContent) March 12, 2026
A lost page from the Archimedes Palimpsest has been identified in Blois, France, containing part of On the Sphere and the Cylinder. pic.twitter.com/RP9kNH3rWX
První a druhá strana listu
Druhá strana je komplikovanější. Zdobí ji barevná iluminace ze 40. let 20. století zobrazující proroka Daniela obklopeného dvěma lvy, která byla podle odborníků pravděpodobně přidána tehdejším vlastníkem s cílem zvýšit tržní hodnotu listu. Pod touto vrstvou se nachází antický text, který zatím zůstává skrytý. Vědci hodlají využít nejmodernější zobrazovací metody, aby text odhalili.
Kromě multispektrálního zobrazování chtějí použít též synchrotronovou rentgenovou fluorescenci, která dokáže identifikovat stopy železa ve starém inkoustu a „prosvítit“ jej skrze mladší vrstvy.
Podobné technologie již v minulosti umožnily přečíst i jiné části palimpsestu, které byly považovány za ztracené. Otázka, zda se nově nalezený list připojí ke zbytku rukopisu v Baltimoru, zůstává zatím otevřená.
Archimédés ze Syrakus
Archimédés (asi 287–212 př. n. l.) byl jedním z nejvýznamnějších matematiků, fyziků a vynálezců starověkého Řecka. Jeho práce zásadně ovlivnily vývoj vědy až do novověku. Narodil se a většinu života prožil na Sicílii ve městě Syrakusy.
Proslul zejména svými objevy v geometrii, mechanice a hydrostatice. Formuloval základní poučku známou jako Archimédův zákon: „Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou rovnající se tíze kapaliny tělesem vytlačené.“
Zabýval se také výpočty objemu a povrchu těles, například koule a válce, a výrazně zpřesnil hodnotu čísla π. Vynalezl i praktická zařízení, například Archimédův šroub pro čerpání vody či obranné stroje na ochranu Syrakus.
Podle legendy jej zabil římský voják, kterého Archimédés odmítl následovat, dokud nedořeší matematický problém. Jeho údajná poslední slova zněla: „Žádám tě, neruš mi mé kruhy.“
Muzeum umění ve městě Blois, kde byl ztracený list z Archimédova palimpsestu nalezen
